Kopřivnická Nora byla minulý pátek svědkem křestu druhé desky domácí kapely Nierika. Rozhovor nejen o albu Poison On Your Spoon čtěte na straně 4.
FOTO: DAVID MACHÁČEK

K o p ř i v n i c e - Spousta lidí a nejméně tolik dobré muziky. Tak to vypadalo minulý týden v klubu Nora. Množství posluchačů, jaké už v Noře nebylo delší dobu k vidění, zlákala k návštěvě klubu domácí kapela Nierika a křest její druhé desky Poison On Your Spoon. Právě novinka z nabídky rovněž místního nakladatelství Piper Records byla hlavním tématem rozhovoru se zakládajícím členem Nieriky, klarinetistou a zpěvákem Michalem Burgetem.



Máte za sebou třetí koncert turné k nové desce. Jaké jsou zatím reakce?



Nemůžeme si stěžovat. Třeba dnes to bylo super. Bylo to jiné tím, že jsme hráli doma a že jsme křtili desku, což jsme si nechali na Kopřivnici. Budeme sice křtít ještě jednou v Praze, aby o tom věděla celá republika, protože, co si budeme povídat, kdo není vidět v Praze, o tom se neví. Desku samotnou zatím moc lidí neslyšelo. Mnozí si ji asi koupí až dneska, v prodeji je necelý týden. Ale myslím, že koncert byl výborný stejně jako atmosféra. Samozřejmě tady byla většina kamarádů, rodiče a podobní lidé, takže museli tleskat, jinak bychom jim nakopali zadek. (smích)



Jak vznikl ’travičský’ název vaší druhé desky?



Každá deska musí mít název a ten náš je Poison On Your Spoon – česky ’Jed na tvé lžící’. Chceme nějakým způsobem vyjádřit myšlenku, že jed může zabíjet, a stejně tak při dobrém použití i léčit a s muzikou je to stejné. Záleží jen na tom, jaké člověk smíchá ingredience a co do té své hudební kaše dá. Tóny jsou dané, jde jen o to, jak je poskládat a jak to nakonec bude působit na lidi. A je jisté, že někomu se to bude líbit a někdo se z toho ’osype’.



Jako autora hudby na nové desce uvádíte Nieriku jako celek. To znamená, že to opravdu vznikala na zkouškách jako kolektivní dílo?



Většina písniček na Poison On Your Spoon vznikala úplně jinak než na první desce. Debut vznikal ve studiu z velké části na počítači, hodně jsme používali sampler, elektronické mašinky a míchací software. Potom jsme si zvali hosty, kteří to doplňovali a tím jsme dali dohromady album. Kdežto druhé cédéčko vznikalo tak, že někdo přišel s kytarovým nápadem a ostatní ho úplně klasickým způsobem rozvinuli. Proto píšeme Nierika, protože každý si našel to své a přidal svou trošku do mlýna.



Jak je to v případě textů? U těch je v podstatě neproveditelné, aby vznikaly jako kolektivní práce.



Na albu máme dva druhy písní. Jsou tam sklady, které vznikaly na daný text, také jsou tam texty napsané na hudbu – poměr je asi půl na půl. Některé texty jsem napsal já, s dalšími přišla Monika a společně jsme je pak dávali dohromady. Hodně nám záleželo na tom, aby text korespondoval s atmosférou songu, s tou hudbou samotnou a aby byl uvěřitelný. To, co cítíme, taky zpíváme, nejsou to nějaké prázdné pózy. Taky jsem se v textech snažil o příběh. Aby píseň měla děj a z něj vycházející atmosféru.



Ve třech případech jste sáhli po slovech, které nenapsal nikdo z kapely.



Texty k písním Matter Of Taste, Crystal a Stronger napsal Craig Napiera, náš kamarád a můj bývalý učitel angličtiny na příborském gymnáziu. Jednou se za námi přišel podívat do studia a my jsme ho požádali, jestli by nám pomohl s úpravami textů. Aby se mrkl na to, jestli to má hlavu a patu a jestli se dají zpívat v angličtině. On nakonec přišel s obrovskou hromadou svých textů, ze kterých jsme si vybrali tři a použili je. Možná, že na další desce použijeme některé další jeho texty. Je to otevřené.



Asi už o tom byla řeč mnohokrát, ale co zapříčinilo půlroční odklad vydání Poison On Your Spoon?



Dali jsme si na čas stejně jako s první deskou, není kam spěchat. Materiál jsme měli z velké části hotový opravdu už vloni na podzim. Dušan (Neuwerth – pozn. red.) začal s finálním mícháním někdy v říjnu, ale v průběhu míchání songů jsme si sedli a řekli jsme si, že některé písničky by chtěly ještě víc. Takže jsme se nakonec vykašlali na už určený termín křestu. Zrušili jsme všechno, co bylo plánované, znovu jsme si sedli a udělali nějaké úpravy. Předělali jsme některé aranže. Přibyla nám jedna kytara, a tak jsme si dali víc práce s tím všechno dobře proaranžovat. Desku jsme si produkovali sami, takže jsme o tom taky sami museli přemýšlet. Všechno to bylo proto, aby výsledek odpovídal našim představám. Dali jsme si na čas, abychom potom nemuseli litovat, že bychom něco raději udělali jinak, když už bude deska na světě.



Kapela si novou desku taky produkovala. Producent by měl být tou osobou, která usměrňuje budoucí podobu desky, nebylo náročné album produkovat v týmu?



My jsme se rozhodli to risknout. Řekli jsme si, že jsme schopní si to desku udělat sami, věřili jsme, že to dokážeme udělat podle našich představ a pak se uvidí, jestli to bude fungovat i na lidi. Dušan nám pomohl se zvukem a samozřejmě měl spoustu užitečných poznámek a připomínek. Je to člověk, který věci rozumí a dobře poradí. Sice už desku neprodukoval, ale fantasticky ji namíchal, což je polovina úspěchu. Hodně si zakládáme na tom, aby zvuk byl kvalitní, aby bylo slyšet všechno, co jsme nahráli. Dali jsme desku do dobrých rukou a s výsledkem jsme spokojení.



Obal desky tvoří tvoje obrázky vyškrábané do vrstvy voskovky překryté tuší. Jak došlo k rozhodnutí je použít?



Tyhle obrázky jsem začal dělat ještě v době, kdy jsme dělali tu první desku. Vlastně ještě dřív na základce jsem dělal stejnou technikou lampionový průvod. (smích) Za to, že jsem začal tyhle věci dělat, může zase muzika, inspirovala mě a byl jsem toho tak plný, že jsem si pořád něco čmáral. Pak jsme se dohodli, že je použijeme na druhou desku. Pro mě osobně jsou hodně spojené s kapelou. Možná to zní hloupě, ale když jsem je dělal, tak mi muzika Nieriky hrála v hlavě. Je to myslím vizualizace naší muziky, snažil jsem se ji zachytit v barvách. S konečným designem obalu nám pomáhala Anička Schwarzová, protože já na počítači grafiku neumím. Tytéž obrázky a podobný design jsme použili i na novou verzi našeho webu.



Na novém cédéčku se objevil také videoklip k singlovému songu Satelite, připravujete video i k nějaké další písničce z desky?



Chtěli bychom udělat video na co nejvíc věcí, abychom k těm písničkám měli obrázky, ale to není nic jednoduchého. Není tolik lidi, kteří by to uměli a byli ochotní nám to jako amatérům udělat jen tak z dobré vůle a zadarmo. Ozvali se nám nějací lidé, že by nám udělali klip, ale zatím nejsme na ničem konkrétním dohodnutí. Taky bychom si některé animované klipy udělali sami, ale všechen čas spolkne muzika, takže uvidíme.



David Macháček