Nový velitel Městské policie Kopřivnice Jaroslav Hrabovský v rozhovoru pro KN popisuje, jak chce měnit tvář místní městské policie, co považuje za její největší silné stránky a kam ji chce v příštích letech posunout.

Jaká byla vaše profesní cesta před nástupem do čela MP v Kopřivnici?

Bezpečnost je oblast, které se věnuji celý profesní život. Začínal jsem u zabezpečování kulturních a společenských akcí, kde člověk získá hodně praktických zkušeností. Později jsem nastoupil k Městské policii Ostrava. Nejdříve jsem působil u skupiny pořádkové služby, později jsem se dostal na pozici vedoucího směny v centru města, na území Moravské Ostravy a Přívozu. Tam už šlo o kombinaci přímé práce v ulicích a řízení služby spočívající v plánování hlídek, řešení událostí, komunikaci s dalšími složkami a podobně. Postupem času jsem se chtěl posunout dál, a když se objevilo výběrové řízení v Kopřivnici, bral jsem to jako další profesní krok a příležitost jednak pro vlastní rozvoj, ale i možnost předat zkušenosti a pomoci s rozvojem zdejší městské policie.

Co vás na práci v menším městě lákalo nejvíc?

V menším městě je výhoda v tom, že policie může fungovat víc „komplexně“. Strážník se tady nedostává jen k úzké specializaci na jednu činnost, ale potkává se s celým spektrem situací v dopravě, veřejném pořádku, v oblasti prevence, spolupráce na akcích ve městě a pomoci občanům. A pro velitele to znamená, že se dá intenzivněji pracovat s týmem. Být blíž lidem, řešit jejich potřeby, nastavit rozvoj, školení a podobně. U velkých měst je systém samozřejmě robustnější, ale zároveň se člověk často soustředí na užší výseč činností. Ve velkých i malých městech ale strážníci fungují podle stejné legislativy, mají stejné úkoly i pravomoci a v tomto ohledu se to příliš neliší.

Pokud je princip podobný, v čem se liší každodenní realita služby v Ostravě a v Kopřivnici?

Rozdíl je hlavně v rozsahu a v tom, jak se rozloží práce. Ve velkém městě máte obrovské množství událostí a velký tým, takže se některé věci řeší více specializovaně – jeden útvar má dopravu, jiný pořádek, další třeba prevenci. Tady je tým menší, takže strážník musí být připraven řešit různorodější situace a přepínat mezi nimi. Náročnost ale není automaticky nižší jen proto, že je město menší, spíš je jinak „poskládaná“. A druhý rozdíl je v tom, že v Kopřivnici je výrazně větší prostor dělat věci „do hloubky“: věnovat se prevenci, vylepšovat vybavení, více plánovat a rozvíjet činnost.

Jak vypadá vaše práce jako velitele v praxi? Je to spíš kancelář, nebo jste i mezi lidmi v terénu?

Je to kombinace. Velitel je z velké části pozice manažerská, obnáší hodně administrativy, komunikace se státní správou, nastavování procesů, příprava projektů, práce se směrnicemi, plánování nebo řešení personálních věcí. Ale součástí mé role je i to, že musím být oporou strážníkům v běžném výkonu služby. Nejen kontrolovat, ale i pomáhat. V praxi to znamená i účast v terénu, ať už při konkrétních opatřeních, nebo při bezpečnostních akcích. V terénu jsem například při společných kontrolách zaměřených na nezletilé a alkohol ve spolupráci s Policií ČR. Dále při větších bezpečnostních opatřeních a kulturních akcích, kde je potřeba posílit dohled a koordinaci. Je pro mě důležité, abych měl přímou zkušenost s tím, co strážníci řeší, a zároveň, aby oni viděli, že velitel s nimi sdílí výkon služby, nejen papíry.

Jste tu od listopadu. Jak byste popsal aktuální kondici Městské policie Kopřivnice?

Z mého pohledu je Městská policie v Kopřivnici na velmi slušné úrovni. Strážníci jsou šikovní, mají zkušenosti a dobrou místní znalost. Samozřejmě cílem není říct „je to hotové“, ale posouvat tým dál: pravidelně školit, reagovat na změny zákonů, metodik a postupů. Je potřeba také pracovat na zázemí a vybavení strážníků.

Jak reagujete na podněty občanů?

Já to beru tak, že podnět je informace, která nám pomáhá zlepšovat bezpečí ve městě. Když občané píšou e-maily, volají nebo přijdou osobně, snažím se reagovat co nejrychleji. Někdy je to konkrétní problém v určité lokalitě, jindy dotaz, co je v jaké situaci možné. V ideálním případě se dá část věcí vyřešit vysvětlením a domluvou, část vyžaduje přítomnost hlídky – ale vždycky je důležité, aby občan cítil, že jeho podnět nezmizel „v šuplíku“.

Zmiňoval jste, že největší plus je místní znalost. V čem konkrétně pomáhá?

Je to obrovská výhoda, když strážníci znají prostředí, lokality, typické situace i komunitu. Vědí, kde se lidé cítí méně bezpečně, kde je riziko konfliktů nebo problémů s dopravou, jak se ve městě pohybují různé skupiny, jaká je běžná situace v jednotlivých částech Kopřivnice. To výrazně zrychluje reakci i rozhodování.

Kde naopak vidíte nedostatky kopřivnické městské policie?

Já tomu říkám příležitosti ke zlepšení. V první řadě je prostor pro zlepšení v oblasti vybavení a zázemí. Chystá se rekonstrukce služebny, která dlouhé roky neprošla větší opravou, a to zásadně ovlivní pracovní prostředí a ovlivní i výkon služby. Dále je potřeba modernizovat výstroj a techniku: od ochranných prostředků, přes reflexní prvky a vesty, až po lepší technologie jako osobní kamerové záznamové zařízení, kvalitní svítilny. Samostatnou kapitolou je potřeba zlepšit zdravotnické vybavení hlídek. A řešíme také plánované přezbrojení služebních zbraní, které by mělo proběhnout ke konci letošního roku.

Zmínil jste i zdravotnické vybavení. Co konkrétně chcete zavést?

Chceme posílit schopnost strážníků poskytnout první pomoc. Prakticky to znamená dvě věci: výcvik a vybavení. Plánujeme kurzy první pomoci a současně chceme do vozidel doplnit zdravotnické batohy, tak, aby strážníci nebyli odkázaní jen na běžnou autolékárničku. Druhým důležitým krokem je pořízení AED – automatizovaného externího defibrilátoru. V řadě situací je městská policie na místě první a rychlá reakce může zachraňovat životy.

Jak hodnotíte spolupráci s městem a s Policií ČR?

Ze strany městského úřadu vnímám podporující atmosféru, ať už jde o školení, rozvoj nebo řešení konkrétních věcí. Je důležité, aby vedení města chápalo, že bezpečnost není jednorázové opatření, ale dlouhodobá práce. A spolupráce s Policií ČR je rovněž na dobré úrovni. Máme kontakt s velitelem místního oddělení, proběhla společná jednání, nastavujeme komunikaci. Tyto vazby jsou pro bezpečnost ve městě nezbytné.

Spolupracujete i se svým předchůdcem, který ve velitelské funkci působil dlouhé roky. Jaká je tato spolupráce?

Mám zkušenost, že v jakékoli práci rozhoduje komunikace. Když se shodneme na tom, kam městskou policii směřovat, není důvod, aby vznikaly třenice. Bývalý velitel má stále zájem na rozvoji městské policie, práce ho baví, a pokud může být jeho zkušenost přínosem, tak proč ji nevyužít.

Jedním z častých povzdechů občanů bývá: „Strážníky v ulicích nevidíme.“ Jak na to reagujete?

Tuhle větu slyšíte všude, i ve velkých městech, kde jsou stovky strážníků. Často je to subjektivní, člověk by strážníka chtěl vidět přesně tam, kde se zrovna nachází a kde se necítí komfortně. My se snažíme viditelnost posilovat. Už o Vánocích jsme nastavili opatření, kde byl větší důraz na pěší výkon služby například v okolí náměstí, aby hlídka nebyla „jen v autě“, ale skutečně mezi lidmi. Zároveň plánujeme službu tak, aby se pěší hlídky objevovaly v místech s vyšším pohybem osob a v lokalitách, které považujeme za rizikovější. Na druhou stranu vše má své limity. Ty jsou dány nejen personálním obsazením, ale i skutečností, že ne všechna práce strážníka se odehrává v terénu. Velkou část směny zaberou zásahy a jejich administrativní dohry. Někdy to jsou zdánlivě malé věci, ale časově náročné. I proto pracujeme také na rozvoji kamerového systému, který je významnou oporou naší práce.

Jak chcete posilovat důvěru obyvatel v městskou policii?

Je to spíš dlouhodobá práce. Důvěru posiluje každodenní zkušenost lidí s tím, jak se k nim strážníci chovají, jak komunikují a jestli se problémy řeší věcně a srozumitelně. Pomáhá také ukazovat šířku práce městské policie, že nejsme jen „dopravní policie“. Proto dává smysl komunikace navenek: nejen osobně, ale i prostřednictvím on-line kanálů. Máme instagramový profil a snažíme se lidem ukazovat, že řešíme i pomoc v nouzi, preventivní aktivity nebo běžnou asistenci občanům. Chci komunikaci rozvíjet ve více směrech. Dnes lidé často volí e-mail nebo sociální sítě, posílají zprávy, fotky, konkrétní podněty a to je pro nás užitečné. Zároveň ale platí, že nejlepší je osobní kontakt: sejít se, probrat věc, vysvětlit, co je v naší kompetenci a co už je například úkol pro PČR nebo jiné instituce. Důležité je, aby lidé věděli, že se mohou ozvat i s dotazy, nejen v situaci, kdy „někdo něco porušuje“.

Jaké problémy v Kopřivnici teď považujete za nejpalčivější?

V zimním období jsme hodně řešili osoby bez přístřeší – a to citlivě, hlavně formou komunikace, poučení a nabídky možností, které ve městě existují, například využití azylových služeb. Druhým dlouhodobým tématem je doprava a parkování. Vozidel přibývá a nejde jen o komfort obyvatel, ale o průjezdnost pro integrovaný záchranný systém, svoz odpadu a další městské služby. Někdy to lidé vnímají jako „šikanu“, ale z našeho pohledu jde o zajištění funkčnosti a bezpečnosti veřejného prostoru.

Jak byste chtěl, aby Městská policie Kopřivnice byla v budoucnu vnímána?

Chci, aby lidé městskou policii brali jako partnera a oporu. Aby věděli, že tu nejsme jen kvůli sankcím, ale že jsme tu pro to, aby se ve městě cítili bezpečněji. Bylo by skvělé, kdyby se na nás obraceli i s dotazy, kdy si nejsou jistí, jak něco řešit, nebo když potřebují poradit a pomoci i v běžných věcech. Zároveň bych si přál, aby nás lidé v ulicích vnímali jako součást města. Jako viditelnou, profesionální a férovou službu pro obyvatele.

David Macháček