Jeho cílem je plánovat a kultivovat veřejný prostor a pohyb lidí v něm tak, aby obojí přispívalo k pohodě a zdraví lidí. Více prozradil v následujícím rozhovoru.

Mohl byste na úvod vysvětlit, co je Partnerství pro městskou mobilitu? A jaké jsou jeho cíle?

V letech 2017 až 2019 měla Evropská komise program, v jehož rámci vznikala různá partnerství zaměřená na městskou mobilitu. My jsme byli součástí jednoho z nich, a když program skončil, řekl jsem si, že by byla škoda, aby ty myšlenky zůstaly jen v projektu. Proto jsme je převzali a pokračujeme dál. Název jsme zachovali – Partnerství pro městskou mobilitu – a navázali jsme na evropskou iniciativu, která tehdy definovala čtyři oblasti podpory: plánování a řízení, aktivní mobilitu a veřejný prostor, veřejnou dopravu a chytré technologie. Cílem je vytvořit systém, který zajistí, že se nám ve městech bude lépe žít. Dopravu se snažíme vnímat nejen z pohledu techniky, ale i lidí. Říkáme: zkusme se na ni dívat očima dětí. Právě ony jsou ty, pro které dnes v městech plánujeme. A stejně důležité je připomínat, že fyzická kondice nevzniká jen tréninkem, ale přirozeným pohybem chůzí nebo jízdou na kole. Takže spolu s pohybem po městě můžeme dělat i něco pro své zdraví.

Kdo tvoří členy Partnerství pro městskou mobilitu?

Jsou to především města a kraje, tedy samosprávy. Chceme být jejich partnerem vůči ministerstvům a připomínat, že státní politika často vidí hlavně velké stavby – dálnice, železnice, letiště – ale většina dopravy se odehrává právě ve městech. Například Evropská komise teď připravuje nový finanční program, který vedle hlavní evropské dopravní sítě mluví i o takzvaných „funkčních městských regionech“. To znamená, že když někdo přijede vlakem do Ostravy, musí se dát dostat třeba do Kopřivnice. Tohle pro nás dává smysl – začít přemýšlet v tom mikrosvětě každodenní mobility.

V čem konkrétně pomáháte Kopřivnici?

My městům „nekecáme“ do jejich dopravní politiky. Naším úkolem je vytvářet zázemí, sdílet zkušenosti a nabídnout nástroje, které mohou využít. Pořádáme třeba výzvu 10 000 kroků, která podporuje aktivní pohyb, ale funguje jen tam, kde má město svého koordinátora. Také pomáháme s legislativními a finančními podmínkami, aby se městům lépe vyjednávalo se státními institucemi. Aktuálně s Kopřivnicí řešíme skutečnost, že Ředitelství silnic a dálnic při plánování obchvatu Vlčovic na papíře přerušilo existující cyklostezku. Přitom existuje metodika ministerstva dopravy, která říká, že se má postupovat společně. Nemůžeme ŘSD nic přikázat, ale můžeme to připomínat a tlačit na změnu. Podobné je to s dopravním značením nebo s policií. Naším úkolem je vysvětlovat moderní trendy a přístup k bezpečnosti. Proto například pořádáme školení ve spolupráci s ministerstvem dopravy a policejním prezidiem. Pro někoho to může znít zvláštně, ale mobilita není jen o dopravních prostředcích. Je o tom, jak žijeme. Když si uvědomíme, že cesta s dětmi do školy nebo procházka cestou z práce je smysluplně strávený čas, který se nám vrací, začneme jinak přemýšlet i o městě. Cílem není zakazovat auta, ale hledat rovnováhu a vytvářet města, kde se lidé chtějí potkávat.

Nyní rozjíždíte i nový projekt Zvolni se želvákem. O co přesně jde?

Myšlenka mě napadla poprvé v Rakousku, když jsem viděl značku pěší zóny s obrázkem želvy. Okamžitě mi došlo, že želva symbolizuje nejen „zpomal“, ale i pohodu a klid. Původně jsme projekt zamýšleli čistě jako podporu bezpečnosti s cílem snižovat rychlost a zklidňovat dopravu ve městech. Časem jsme ale pochopili, že problém není jen v dopravě, ale v našem životním tempu. Lidé jsou často podráždění, že musejí zpomalit, ale nejde ani tak o omezení, měli bychom se naučit tolik nespěchat. Máme všichni stejný den, 24 hodin, ale záleží, kolik času věnujeme sobě a rodině. To je hlavní poselství projektu. Chystáme mediální kampaň. Chceme, aby se „želvák“ stal symbolem zklidnění po celé republice. Do kampaně se už zapojilo třináct měst, například Krnov. Oficiálně jsme projekt představili 11. září a hlavní část kampaně chystáme na jaro 2026. Spolupracujeme s městy, s ministerstvem dopravy i s dalšími partnery – třeba s ČVUT nebo Platformou Vize 0.