Cena stočného je cenou věcně usměrňovanou. To znamená, že není regulována trhem, ale vychází z obecně závazných cenových předpisů. Provozovatel si tedy nemůže cenu nastavit dle svého uvážení. Do ceny stočného lze započítat ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. Předpisy rovněž stanovují, které náklady se do ceny vody započítat nemohou.

Cena bývá kalkulována zpravidla na období jednoho roku a její výše je uvedena v platném ceníku dodavatele. Dodavatel je povinen každou změnu ceny stočného vhodným způsobem zveřejnit, zpravidla oznámením na příslušný městský (obecní) úřad a na svých webových stránkách. Vždy po skončení období platnosti ceny je dodavatel povinen provést vyúčtování všech nákladů a toto vyúčtování zveřejnit. Mezi položky, které se výrazně promítají do ceny stočného, patří především náklady související s provozovaným majetkem - opravy, odpisy majetku, případně nájemné vlastníkům vodárenské infrastruktury. Zastaralé a dožité kanalizační řady bohužel napovídají, že uvedené náklady v příštích letech spíše ještě porostou.

Další výrazné složky z ceny stočného tvoří náklady na energie, chemikálie, služby, mzdy či poplatky za vypouštění odpadních vod. Výsledná cena významně závisí na objemu odvedených odpadních vod, neboť objem je při výpočtu ceny jmenovatelem, kterým se dělí celkové náklady.

Cena stočného je stanovena jako jednotná pro všechny odběratele v rámci dané tarifní oblasti. Pokud vodohospodářský majetek provozuje soukromý provozovatel, může být cena ve většině případů vyhlášena a uplatněna až po schválení majitelem vodohospodářského majetku a podle zákona o cenách podléhá také případné kontrole ze strany státních orgánů.

Filip Apjár, správce kanalizací Slumeko, s. r. o.