Zajímalo by mě, jak bych na sobě mohl poznat, že mám cukrovku, když se cítím dobře a přesto vím, že se u několika známých na ni přišlo víceméně náhodně. Můžu projevy cukrovky na sobě pozorovat sám?
Pravdou je, že cukrovka (diabetes mellitus) - konkrétně její 2. typ, se nemusí nijak projevit na zdravotním stavu člověka, někdy ale varovnými příznaky svědčícími pro podezření na ni jsou: zvýšená žízeň, častější močení (i v noci), pocit slabosti a nevýkonnosti, svědění, zhoršení vidění, časté záněty močových cest a kůže, někdy i křeče v lýtkách při rychlejší chůzi anebo bolesti za hrudní kostí. Tyto projevy ale pacient s dosud nezjištěnou cukrovkou ani nemusí mít, tzn. že cukrovka probíhá takzvaně asymptomaticky (bezpříznakově) a zjistí se jen náhodně při krevním odběru provedeném např. při běžné preventivní prohlídce.
Rozdílně se však ohlašuje cukrovka 1. typu, která postihuje pacienty od nejmladších věkových skupin (kojence) až do středního věku, ale zdaleka nejčastěji se objeví do 30. roku věku a její projevy jsou většinou podobné jako ty výše uvedené, ale jsou mnohem intenzivnější a někdy dokonce vedou k takovému odvodnění pacienta z důvodu přítomnosti vysokého cukru (při nedostatku inzulinu v těle), že mohou způsobit ztrátu vědomí. Pacient pak musí být ihned hospitalizován na dětském nebo interním odd. v nejbližší nemocnici. Tento typ cukrovky se vyznačuje rychle se zhoršující ztrátou schopnosti slinivky břišní produkovat inzulin (hormon snižující hladinu cukru v krvi), a tak tento musí být dodáván do těla pravidelnými injekcemi - frekvenci aplikace inzulinu a jeho dávek pak určí odborný lékař (diabetolog).
U mnohem častější cukrovky 2. typu, kterou trpí více než 90 % pacientů na cukrovku léčených, je závažným a mnohdy i zrádným faktem to, že nemusí dlouhé roky nebo dokonce desetiletí způsobovat vůbec žádné obtíže. Jenže pak najednou jakoby se otevřela stavidla problémů, které pacienty postihují - zhoršuje se jim zrak, postupně vypovídají funkci ledviny, zhoršuje se vnímání bolesti a teploty v oblasti dolních končetin, což vede nejen k snížení kvality života, ale může způsobit dokonce i jeho zkrácení. Navíc jsou diabetici ohroženi rychlejším nástupem aterosklerózy, kdy dochází k zhoršení průchodnosti tepen z důvodu ukládání tukových látek do jejich stěn. Tím může náhle dojít k srdečnímu infarktu, cévní mozkové příhodě nebo k uzávěru tepen dolních končetin.
Aby k těmto komplikacím cukrovky nedocházelo, anebo se aspoň jejich riziko snížilo, je nutné nejen co nejlépe léčit hladinu glykémie neboli krevního cukru (čím nižší hodnota glykémie nalačno a po jídle - tím lépe!), ale také dbát na to, aby pacicent měl normální hodnotu krevního tlaku a přiměřené hodnoty tuků v krvi (zvláště cholesterolu). K tomu, aby diabetik byl co nejlépe léčen, existuje samozřejmě řada možností - počínaje dietními opatřeními, zvýšením fyzické aktivity, omezením kouření a pak podle stavu cukrovky a doprovodných chorob je možné nasadit tablety nebo inzulin k zlepšení hodnot krevního cukru, krevní tlak léčit tzv. antihypertenzívy a tuky snižovat tzv. hypolipidemiky.
Dalším typem cukrovky je tvz. gestační diabetes mellitus neboli cukrovka objevující se u těhotných žen, což je ale téma tak rozsáhlé, že by bylo nutné se mu věnovat v delším článku.
MUDr. Pavel Tománek
