K o p ř i v n i c e (dam) - Řádově statisícové částky mířící do informačních technologií budou muset v příštím roce oželet ředitelé místních škol. Dotační zdroj v podobě projektu Státní informační politiky ve vzdělávání vyschnul a pro školy to znamená nejen, že nedostanou příspěvek na připojení svých počítačů k internetu, ale zároveň už nebude možné prostřednictvím dotovaných projektů získávat výpočetní techniku, software nebo třeba počítačové vzdělávání kantorů. Ředitelé škol se shodují v názoru, že toto rozhodnutí státu je rozhodně od internetu neodřízne, bude ale znamenat větší tlak na jejich provozní rozpočet a pravděpodobně také utlumení rozvoje využívání počítačové techniky ve vyučování.
Zrušení ministerských dotací velmi citelně postihne především zdejší střední školství, kde je pochopitelně užívání výpočetní techniky ve výuce nejmarkantnější. Ředitel zdejších středních škol Jaroslav Ponec měl jako mnozí jiní především k počátkům projektu značné výhrady, jeho poslední etapa prý ale pro školy byla neobyčejně přínosná. „Školy dostávaly dotace podle určitého klíče, u nás to představovalo milion korun, a ten nám teď jednoduše bude chybět. Ovšem zapojení výpočetní techniky do výuky musí běžet dál a ten milion budeme muset někde hledat,“ říká Ponec. Zároveň ale připouští, že takovou sumu škola najde jen stěží a že pravděpodobně bude nutné některé aktivity utlumit. „Nežádoucím způsobem to zpomalí rozvoj informačních technologií na školách,“ prohlásil Jaroslav Ponec. Zdejší průmyslovka realizovala několik rozvojových projektů, v rámci kterých byl propracováván systém e-learningu, ale třeba i zřízeny multimediální laboratoře.
Projekty, v rámci kterých byly zaváděny nové technologie do vyučování a fungování školy, byly ovšem realizovány i na základních školách. „Během posledních dvou let jsme realizovali několik projektů. Máme například dvě interaktivní tabule, ale zavedli jsme i systém Bakalář, který umožňuje rodičům získat veškeré aktuální informace o prospěchu a školní docházce dětí,“ říká ředitel ZŠ 17. listopadu Jiří Stoško s tím, že na podobné věci bude nyní daleko problematičtější získat peníze. Podobné těžkosti se projevují téměř všude. Na ZŠ Alšova například přišla jen část peněz na realizaci už rozběhnutých dvouletých projektů. „Díky tomu to postupně šlo do ztracena. Měli jsme jen polovinu peněz a druhou část projektu nebylo z čeho zafinancovat,“ říká Jiří Sumbal, který má na starosti výuku výpočetní techniky na Alšovce. Hlavním problémem podle Sumbala je, že díky nedostatku peněz budou školy jen obtížně držet krok s bouřlivým rozvojem IT technologií. „Nebudou peníze, pozastaví se obnova techniky a ta začne zastarávat,“ myslí si Sumbal.
Nejvíce medializovaný důsledek zrušení státní informační politiky ve vzdělávání, tedy fakt, že školy už nebudou dostávat peníze na své připojení k internetu, se zdá být asi nejmenším problémem. V tomto ohledu školy ročně přijdou podle své velikosti o přibližně o desítky tisíc. „Za připojení platíme 40 až 50 tisíc ročně a doposud jsme měli díky programu garantováno připojení velmi slušnou rychlostí. Nyní budeme muset ty peníze najít v provozních prostředcích a zákonitě to půjde na úkor nákupu nějakého jiného vybavení,“ říká ředitel církevní Základní školy sv. Zdislavy Pavel Janek a velmi podobně reagují i ředitelé ostatních místních škol. Ti také požádali město jako svého zřizovatele o příspěvek na úhradu připojení k internetu.
Tomuto požadavku ovšem radnice s největší pravděpodobností nevyhoví. „Normativ na žáka již byl pro příští kalendářní rok navýšen a máme za to, že školy z tohoto normativu budou schopny hradit i náklady na internet,“ říká vedoucí radničního odboru školství Radomíra Michálková. Podle jejích slov si každá škola může najít svého vlastního, co možná nejvýhodnějšího poskytovatele internetu a náklady na připojení bude hradit ze svých provozních prostředků. „Tak to koneckonců bylo od zavedení internetu na školy do doby, než byl spuštěn projekt ministerských dotací. Od té doby navíc normativ stoupnul a připojení k internetu je mnohem dostupnější,“ soudí Michálková.
