K o p ř i v n i c e - Slovní ekvilibrista, nevyčerpatelná studnice improvizace, výjimečný tanečník, nezaškatulkovatelný zpěvák nebo bosonohý fešák. To je jen několik přídomků, kterými se jistě po právu honosí herec Jaroslav Dušek. Ten po letech znovu vystoupil na Kopřivě se svým divadlem Vizita a společně s Pjérem Lašézem, Zdeňkem Konopáskem a Viktorem Zborníkem rozehráli velkou show, která sice absolutně rezignovala na setkání se zapomenutým trampem z názvu hry, ale v publiku budila salvy smíchu. Vizita letošní Kopřivu uzavírala, a tak zatímco tento rozhovor vznikal, pořadatelé počítali hlasovací kuličky, které Jaroslavovi a jeho spoluhráčům vynesly Cenu diváků.



Jakým způsobem volíte název hry a řídíte se jím nějak?



My žádný nevolíme. Ona to většinou domlouvá jedna paní z divadla Archa a ona ten název nějak domluví. Má k dispozici takový zásobník názvů, které jsme kdy hráli. Za tu dobu, co hrajeme, jsou těch použitých názvů stovky, takže ona nějaký vybere a dá ho tam. Nemá to s představením vlastně nic společného.



Existuje v improvizaci něco jako řád?



Právě že v ní neexistuje nic jiného než ten řád, jinak by ani nebylo možné improvizovat. Protože kdyby tam nebyl žádný řád, tak by se improvizace jednoduše rozpadla a nemohla by nějak narůstat nebo kumulovat. Nevznikal by žádný tvar, byla by to jen beztvará záležitost. Řád ovšem neznamená pravidla, řád je něco, co k sobě věci řadí, seřazuje, a ony se můžou násobit ve významech nebo prohlubovat. Tak já si představuju řád. Nemyslím si, že řád by byla pravidla jako třeba jízdní řád. Představuju si řád jako nějakou hlubokou rovinu, ze které vyvěrá všechno, co je stvořené, a samozřejmě ta improvizace se pohybuje v rámci tohohle řádu.



Improvizujete jen na jevišti, nebo i v životě?



V životě já jsem velice striktní, tam improvizace nepatří. Zkrátka improvizace pouze na jevišti.



Rozčílilo by Vás, kdyby ten, kdo s Vámi dělá rozhovor, taky improvizoval, protože se nepřipravil?



No, to bych si musel opravdu hodně rozmyslet, jestli bych se dokázal udržet na uzdě a neřekl pár peprných slov. (smích)



Vzpomenete si na svoji první improvizaci na jevišti nebo i mimo něj?



Ne. To si opravdu nevzpomenu.



Kromě toho, že jste herec, také režírujete. Jak se ty role z Vašeho pohledu liší a ve které je Vám příjemněji?



No, liší se to podle toho, jestli jste na jevišti nebo v hledišti. Tam je velký rozdíl, protože kdybyste jako režisér vlezl mezi herce na jeviště, tak by byli zmatení. A zase kdybyste se jako herec pohyboval jenom v hledišti, tak by to zase diváci trochu nechápali. Takže tam je ten hlavní rozdíl a je potřeba nepoplést tyhle dvě role.



Jiří Budinský