K o p ř i v n i c e - Motýlek už dávno není pouze přehlídkou tance, zpěvu a dramatické tvorby soustředěné do sobotního odpoledne. Celou akci provází spousta doprovodných programů pro účinkující. Ti, kteří v pátek právě neabsolvovali prostorové zkoušky na jevišti, procházeli jednotlivými sály, kde hrála cimbálová muzika Pramínky, dívčí kapela Grácie, nebo se věnovali muzikoterapii spolu s Naďou Smazovou. Ta o svých handicapovaných posluchačích mluví jako o čistých duších, které hudbu vnímají nesmírně citlivě. „Jsou hudbě daleko otevřenější a jejich reakce spontánnější,“ svěřila se Smazová mezi jednotlivými vystoupeními v oddělení knihovny pro děti. Většinu zaujal nezvyklý zvuk australského nástroje didgeridoo, který byl sice vyroben v českých podmínkách z jilmu místo originálního eukalyptu, ale atraktivitě a zvuku nástroje to v ničem neubralo. „Zajímavé bylo pozorovat, jak hluboké tóny dělají dobře autistům,“ poukázala na další poznatek Smazová. Závěrečné bubnování zvedlo ze sedaček většinu přítomných, aby se k rytmickému tanci přidali i s vlastnoručně vyrobenými rumba chrastítky.



O sobotní dopolední program se postarali skauti a pracovníci domu dětí a mládeže. Odpoledne už bylo vyhrazeno vlastní přehlídce, během které proběhla vernisáž výstavy fotografií pod názvem ’Ohlédnutí za pátečním muzicírováním’. Ta byla oficiálně zahájena přestřižením pásky starostou Josefem Jalůvkou, který navíc společně s Lubomírem Sazovským předali kytičky a dárky vítězkám soutěže ’Muzikantský Motýlek’ o grafický návrh na plakát, pamětní list a poděkování návštěvníkům - Dominice Hvozdíkové, Kateřině Jarošové a Romaně Obodové.



Ilona Mazalová