Pěnička a Paraplíčko na divadelních prknech - hlavní postavy stejnojmenné hry napsané podle stejnojmenného slavného filmu Jiřího Sequense.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
K o p ř i v n i c e (dam) - Rozpačitý dojem za sebou zanechala kasařská romance Pěnička a Paraplíčko, kterou v kopřivnickém kulturním domě uvedli v rámci divadelního předplatného 19. února. Hra trpěla především tím, že šlo o přepis filmového scénáře pro divadelní prkna. Přechody z obrazu do obrazu, které by v rámci filmového střihu byly přirozené, působily na jevišti poněkud násilně. Dostatek kouzla neměla ani atmosféra pražské galérky, kterou měly doprovázet živě zpívané písně s harmonikou, diváci se dočkali jen playbacku. Náplast nepřineslo ani obsazení, byť občas lidé mohli poznávat ani ne tak tváře, jako spíš hlasy často užívané dabingovými režiséry. Převést na divadelní prkna alespoň něco z kouzla, kterým disponuje třicet osm let starý film Jiřího Sequense, bylo pro inscenátory příliš velkým soustem.