Hospodaření v městských lesích bylo v loňském roce ziskové. Většina peněz za prodané dřevo byla ale investována zpět.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (hod) – V roce 2012 bylo v městských lesích vytěženo celkem 1 064 m3 dřeva. Celková výše těžeb, která se stanovuje pro každý rok podle lesního hospodářského plánu s desetiletou platností, byla překročena o 139 m3, a to především díky nahodilým těžbám, jejichž výši není možné dopředu stanovit vzhledem k jejich závislosti na průběhu počasí v daném roce. Do takovéto těžby se mohou zahrnout škody způsobené biotickými faktory, zejména kůrovcem a václavkou, a dále pak abiotickými faktory, jako jsou sníh, vítr či sucho.
„Pro vlastníka lesa pak ze zákona vyplývá povinnost takovouto dřevní hmotu zpracovat přednostně, aby zabránil dalšímu šíření škůdců. Právě sucho, které oslabuje především odolnost smrkových porostů vůči napadení hmyzími a houbovými škůdci, bylo v loňském roce stěžejním faktorem pro zdárný vývoj několika generací kůrovce,“ uvedl Václav Konvička, lesní hospodář.
Z prodeje dřeva z nahodilých těžeb je nižší finanční výnos než z prodeje dřeva z úmyslné těžby. Přesto dosahovaly tržby z prodeje veškeré vytěžené dřevní hmoty 1,6 milionu korun. Velkým přínosem při prodeji dřeva je radnicí zvolený a během let velmi osvědčený prodej prostřednictvím svého pracovníka, lesního hospodáře, přímo konečným spotřebitelům.
„Určitý objem z finanční částky byl investován zpětně do lesů, a to především do zalesnění a výchovy mladých kultur a jejich ochrany, nebo do opravy lesních cest a přibližovacích linek, které byly vloni poškozeny přívalovými srážkami. Po odečtení všech těchto nákladů dosáhl čistý zisk města z hospodaření v lesích 710 tisíc korun,“ upřesnil lesní hospodář.
V minulém roce byla zalesněna plocha 2,12 hektarů, z toho na ploše 1,6 ha bylo provedeno první zalesnění po mýtní a nahodilé těžbě. „Na půlhektarové ploše bylo provedeno opakované zalesnění a doplnění sazenic uhynulých a poškozených v minulých letech. Celkem bylo vysazeno 8 700 sazenic. Péče byla také věnována plantáži vánočních stromků, kde bylo vysázeno 500 sazenic, z toho 300 smrku pichlavého a 200 smrku ztepilého,“ podotkl Václav Konvička.
Výsadby mladých stromků z loňského roku a z dřívějších let je pak nutné chránit především proti okusu zvěří. Jako nejlepší způsob této ochrany se jeví oplocení holin. Další aplikovanou metodou při ochraně kultur je pak zimní nátěr. V loňském roce bylo zimním nátěrem proti okusu zvěří natřeno asi 16 tisíc sazenic mladých stromků.
Pro monitoring a pro boj s kůrovcem bylo vloni od dubna do listopadu na území městských lesů rozmístěno celkem 22 deskových feromonových lapačů. Tyto byly v pravidelných čtrnáctidenních intervalech kontrolovány, chycení brouci byli sečteni a následně zlikvidováni. „Je viditelné, že v roce 2012 došlo ke zvýšení stavu lýkožrouta smrkového. Jeho přemnožení je však závislé na průběhu teplot v jarních a letních měsících,“ dodal lesní hospodář.
