Ceny 36. ročníku přehlídky netradičních divadel Kopřiva jsou rozdány. Cenu pořadatelů si odvezlo košické Divadlo Actor za inscenaci dramatu Helverova noc, které bylo do programu festivalu zařazeno až dodatečně.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Triumfem Divadla Mandragora skončil minulou sobotu večer 36. ročník Kopřivy. Soubor studentů zlínské Soukromé vyšší odborné školy umění si totiž z kopřivnické přehlídky odnesl nejen Cenu poroty za umělecký přínos, ale zároveň i hlavní diváckou cenu. Osm mladých hereček za přispění jediného mužského kolegy dojalo publikum inscenací Válka nemá ženskou tvář. Přestože představení bylo sondou do drsného života žen a dívek v řadách Rudé armády za druhé světové války, načasování hry, kterou začali zkoušet zhruba v době, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, přidalo představení nejen na aktuálnosti, ale i naléhavosti.
Nejlepší herecký výkon letošní Kopřivy, alespoň podle mínění dvoučlenné odborné poroty, podala litevská divadelnice Birute Mar. Uznávaná herečka potvrdila svou mezinárodně ceněnou kvalitu uvedením milostného monodramatu Milenec. Jde o její už druhé ocenění na Kopřivě, na podzim si totiž z Kopřivnice odvezla cenu za podobným způsobem ztvárněnou Antigonu.
Do zahraničí putuje i cena pořadatelů festivalu, která byla udělena košickému Divadlu Actor. To původně nemělo na festivalu vůbec vystupovat, ale nakonec se podařilo jejich představení zajistit jako náhradu za Bábkové divadlo Bratislava, které nemohlo dorazit z důvodu onemocnění v souboru. Diváky tak místo velmi výtvarné inscenace čekalo poměrně velmi civilně působící nastudování hry Ingmara Villqista ‘Helverova noc’ o zvláštním vztahu duševně nemocného mladého muže a jeho opatrovnice v kulisách nastupujícího fašismu.
Poslední cenu pak organizační tým festivalu udělil za rychlou a korektní komunikaci Divadlu Víti Marčíka. Otec a syn Marčíkové zastali skoro třetinu programové nabídky letošní Kopřivy. Jejich společné vystoupení v pohádce Tři zlaté vlasy děda Vševěda v pátek brzy odpoledne bylo navíc, co do počtu diváků, bezkonkurenčně nejúspěšnější. Kromě společného vystoupení ještě odehrál Víťa Marčík junior v sobotu dopoledne loutkové Eliščiny pohádky a starší z Marčíků tradičně rozpohyboval kompletně celé publikum během svého ztvárnění příběhu starozákonního proroka Jonáše.
Celkem letošní Kopřiva nabídla deset představení, přičemž první viděli zájemci už ve čtvrtek večer. Cizinka v podání polské Nadace Banina byla sice na výsost aktuální, ale asi i díky jazykové bariéře si publikum příliš ne- získala. To komediální tituly Sherlock Holmes a záhada rodu Baskervill a Fly me to the Moon, které přivezla slovenská divadla Actores a Kontra, si porozumění a sympatie publika získaly. Podobně jako Jan Horák, který se ve svém autorském představení Rybáři pokusil prostředky jarmarečního divadla o netradiční pohled na Ježíšovo putování do Jeruzaléma.
Většina programu Kopřivy byla odehrána v sále kopřivnického Katolického domu, dvakrát ale publikum vyrazilo také do Lichnova, jehož kulturní dům pořadatelé využili poprvé v historii festivalu.