Pracovník zdejšího muzea Ondřej Šalek uspěl tam, kde řada lidí před ním pohořela, a podařilo se mu znovu objevit a představit veřejnosti základní kámen Masarykovy rozhledny.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Desítky let ztracený základní kámen nikdy nerealizované rozhledny Masarykova volebního kraje, která měla stát na Červeném kameni, je díky zápalu znalce a propagátora zdejší historie znovu na světě. Ondřej Šalek z Muzea Fojtství pátral po kameni, který byl odhalen 7. 8. 1938 a následně ukryt před nacisty. Hledal nejprve v archívu a následně přímo v lesích na Červeném kameni. Pískovcový kámen před ním hledali i jiní, ale ani lidé z klubu turistů ani skauti nebyli úspěšní. Kámen odstraněný ze svého původního místa čekal na své znovuobjevení desítky let. K upřesnění místa pátrání po kameni použil Ondřej Šalek dobové fotografie. „Díky umístění části skal a porovnání se skutečností se mi podařilo najít místo, kde byl původně kámen umístěn,“ říká Šalek. Místo zhruba sto metrů od dnešního vrcholu kopce pak v jarních měsících, kdy není vegetace příliš vzrostlá, prohledal a byl úspěšný, i když sám velkou zásluhu přikládá také štěstí. „Byla to i velká náhoda, protože kámen byl z velké části zakryt větvemi a listím, ale naštěstí jsem si v jednom okamžiku všiml číslice sedm. Bylo to jako najít poklad. Spousta lidí, kteří stezkou na Červený kámen chodí, míjela základní kámen v bezprostřední blízkosti a nevěděli o tom,“ popisuje Ondřej Šalek pocity po nálezu, který učinil vloni na jaře. Nyní už kámen na původním místě není. Byl snesen, očištěn a veřejnosti představen před dvěma týdny na akci Myšlenky TGM a současnost.
Jaký bude jeho další osud, není jisté. Sám nálezce se přimlouvá, aby se pískovcový blok s vytesaným datem po odborné konzervaci v nějaké formě vrátil na své původní místo. „Myslím, že by se jistě našel způsob, jak jej v daném místě umístit tak, aby připomínal tento kousek historie,“ míní Šalek.
Základní kámen Masarykovy rozhledny je společně s pamětním kamenem esperantistů jedním ze znovuobjevených památných kamenů v Kopřivnici. Podle zdrojů z archivu muzea je ale i v tomto ohledu stále po čem pátrat. Zpola ztracený je jeden z pamětních kamenů, který byl odhalen v roce 1924 u příležitosti dokončení úprav náměstí. Dalším pamětním kamenem, o kterém se zmiňují písemné zdroje, je kámen, který měl být umístěn v botanické zahradě Petra Bezruče v místech dnešního kopřivnického koupaliště a není vyloučeno, že někde v jeho okolí stále čeká na odhalení. Ještě dál do historie pak vedou nitky ke kameni, který by měl označovat místo, kde byli pohřbeni vojáci z období třicetileté války.
„Ještě v meziválečném období bylo zaznamenáno svědectví člověka, který o tomto kameni věděl. Měl být také někde pod vrcholem Červeného kamene směrem k Lichnovu, ale přesné umístění už dnes neznáme,“ doplnil Ondřej Šalek.
