Konec války s sebou přináší i návrat dirigenta PSK Ladislava Bučka do Kopřivnice. S plným nasazením a novým elánem se on i zpěváci pouštějí do další práce. Je potěšitelné, že se Ladislavu Bučkovi v této době podařilo to, oč usiloval již od dvacátých let. Kopřivnické ženy projevují zvýšený zájem o sborový zpěv, a tak v září 1945 vzniká po vzoru mužského také ženský pěvecký sbor. Zásluhu na vzniku mají především Marie Rohanová a Marie Růžičková, které provedly nábor nových zpěvaček. Zkoušky nově vzniklého pěveckého tělesa byly stanoveny na úterý a pátek a vedením sboru byl pověřen sbormistr Ladislav Buček. Ten také ihned začíná s hlasovou výchovou i s nácvikem nových skladeb, k nimž patřil Smetanův Západ slunce, Dvořákovy Moravské dvojzpěvy, sbory Otakara Šína i sborové úpravy lidových a národních písní. Je pochopitelné, že v krátké době přechází dirigent také k nácviku lidových písní pro sbor smíšený, neboť vznik ženského sboru byl především silným podnětem pro vznik sboru smíšeného. První společné vystoupení sedmdesátičlenného smíšeného sboru se uskutečňuje 11. května 1946 na prvním samostatném pěveckém koncertu po osvobození v Osvětovém domě v Kopřivnici. Sbor zde zazpíval Slovácké národní písně v úpravě Vojtěcha Říhovského, kromě smíšeného sboru vystoupil také sbor mužský, ženský, ale i nově vzniklý sbor žákovský. Tento dětský sbor se totiž rozhodl zřídit z žáků místní měšťanské školy opět Ladislav Buček, aby zajistil pěveckému sdružení dostatečné pěvecké zázemí v mladé nastupující generaci. Řady PSK se rozrostly ještě o členy Katolické besedy a jednoty Orla, které už po válce svou činnost neobnovily. Počátkem roku 1947 je PSK přijato za člena Pěvecké obce Československé. Pěvecké sdružení Kopřivnice pod vedením Ladislava Bučka vyrostlo v kvalitní pěvecké těleso, známé a uznávané v širokém okolí. Jeho největším přínosem bylo vytvoření ženského sboru a následně sboru smíšeného, což umožnilo podstatně rozšířit repertoár a dodat nového lesku a pestrosti koncertním vystoupením. Své dirigentské místo postoupil Ladislav Buček Janu Sýkorovi, což jistě nebylo ničím překvapivým vzhledem k tomu, že Jan Sýkora jej mnoho zastupoval a s vedením sboru už nabyl mnohé zkušenosti. Pod jeho vedením pak sbor pracoval v dlouhém období komunistické nadvlády.
Marie Melnarová, Vlasta Hýžová
