Stanislav Hajdušek naskakuje na led i v současnosti, a to jak za staré pány Velkých Popovic, tak za národní tým hokejových veteránů ČR.
FOTO: ARCHIV S. HAJDUŠKA
Kopřivnice (jfk) – Už jsou to bezmála čtyři desítky let, co hokejista Stanislav Hajdušek hájil barvy kopřivnického hokeje. V roce 1967 zde začínal v týmu mladších žáků a postupně pokračoval až ke startu za kopřivnický A tým v roce 1974, kdy se zde hrála I. liga.
Právě u příležitosti jmenování do síně slávy sparťanských legend se Stanislav Hajdušek na kopřivnický led vrátí, a to v exhibičním duelu legend Sparty Praha a Kopřivnice, které uspořádá jeho mateřský klub HC Kopřivnice. Utkání bude sehráno v sobotu 30. listopadu a Hajdušek v něm nastoupí v dresu pražské Sparty.
Jak se Hajduškova sportovní kariéra vyvíjela? Narodil se 30. března 1956 v Kopřivnici. S hokejem začal relativně pozdě, v jedenácti letech. Až do roku 1974 hrál ve svém rodném městě. K dalšímu hokejovému růstu pomohla náhoda, které ale šel naproti. Při přípravném utkání, které v Kopřivnici sehrála litoměřická Dukla, padl do oka trenérovi armádního týmu Václavu Červenému. Zaujal jej tím, že po ukončení tréninku z vlastní iniciativy pálil do omrzení na branku parádní rány. A tak když později rukoval, dostal pozvánku právě do Litoměřic. Když pak odcházel do civilu, hledal zrovna trenér Sparty Luděk Bukač vhodné typy do koncepce agresivního kanadského hokeje. Doporučení Václava Červeného přispělo k tomu, že šikovného obránce Sparta angažovala. A ne na chvíli. Sparťanský dres oblékal jako opora a později i jako kapitán následujících deset sezon.
Ve Spartě nebyl jen tvrdošíjným hlídacím psem vlastního obranného pásma, ale měl důvěru spoluhráčů i při střelách od modré. Nejlepší fazónu ve Spartě Hajdušek vykázal v sezoně 1980/81, kdy zaznamenal šestnáct branek, druhý nejvyšší počet v historii klubu mezi obránci v základní části. Celkem za Spartu nastřílel 64 branek a odehrál 422 utkání. Ve čtyřech sezonách po sobě se chlubil stoprocentní docházkou.
Hajduškův potenciál se uplatnil i v reprezentaci, za niž poprvé nastoupil v roce 1978. K jeho největším úspěchům patří bronz na Švédských hrách v roce 1980, medaile z několika turnajů Izvěstii, bronz z Kanadského poháru v roce 1981 a hlavně bronz z mistrovství světa a Evropy v roce 1981.
S pražským klubem se rozloučil na jaře roku 1987, tedy v jednatřiceti letech. Byl na vrcholu sil a chtěl zkusit něco jiného. Do zahraničí tehdy mohl jen hokejista starší třiceti let, který měl odehrány čtyři stovky ligových zápasů a zároveň měl ve své sbírce medaili z mistrovství světa. Všechny tyto podmínky Hajdušek splňoval, a cestu tak měl otevřenou. Rozjednaný měl přestup do Bernu, ale potkal kamaráda z vojny a nechal se od něj zlákat k mnohem severnější štaci. V norském Trondheimu. Právě tam prožil čtyři krásné roky (1987 – 1991). V roce 1989 se s TIK Trondheim stal mistrem ligy. O rok dříve byl vyhlášen nejlepším obráncem Norska. V roce 2006 se do Trondheimu vrátil na dvouroční trenérské angažmá, které rovněž považuje za velice dobrou zkušenost. Kromě hokejových zážitků si z Norska dovezl základ pro mimohokejovou budoucnost. Stal se z něj zakladatel firmy Pragonor specializující se na skandinávské výrobky.
Vrcholovou hokejovou kariéru Stanislav Hajdušek ukončil v roce 1991. Poté už hrál jen pro udržení kondice krajskou ligu za HC Velké Popovice, a to do roku 2000. Dnes už nastupuje pouze za staré pány Popovic či se účastní utkání veteránů národního týmu ČR. Po ukončení hokejové kariéry se začal věnovat automobilovému sportu v duchu rodinné tradice. Společně s bratry Zdeňkem a Jaromírem zrenovovali Tatru T2 603 B5, se kterou závodil v šedesátých letech jejich otec, a od roku 1996 s ní objížděli závody. Jezdili hlavně seriály závodů do vrchu a na okruzích v rámci mistrovství ČR, absolvovali i několik závodů na okruzích v rámci Evropy a příležitostně jezdili i rallye soutěže. V roce 2000 zakoupili Tatru Ecorru Sport V8, závodní speciál, s nímž se představovali výhradně na okruzích v rámci MČR a střední Evropy. Šlo především o vytrvalostní závody, a to v nejvyšší třídě, kde tatra soupeřila s vozy BMW, audi, mercedes, ferrari či porsche. Intenzivní závodní činnost Tatra 603 Team ukončil v roce 2010, a to na základě přicházející krize, pádu sponzorů a také složitého shánění náhradních dílů. I dnes s Tatrou 603 B5 Stanislav Hajdušek stále vyráží, už ale jen na vybrané akce v ČR nebo v zahraničí.
