Kopřivnice (dam) – Změna jediného slůvka ve školském zákoně pohřbila osvědčenou praxi přípravných tříd na základních školách. „V ustanovení, které říkalo, že do přípravných tříd mohou být přijímány prioritně děti s odkladem školní docházky, je nově, že přijímány mohou být pouze děti s odkladem, a tato zdánlivě malá změna znamená, že jsme museli přípravku uzavřít,“ říká Vlasta Geryková, ředitelka ZŠ Floriána Bayera, ve které fungovaly přípravné třídy posledních šest let. Přípravnou třídu v září neotevřeli ani v Základní škole v Lubině, kde fungovala předchozí dva školní roky. Důvod je na obou školách stejný, nenaplněnost přípravných tříd, ty totiž musí mít minimálně 10 žáků nebo fungovat na základě výjimky zřizovatele školy, který by ovšem musel nadnormativní náklady fungování takové málo početné třídy doplácet.
„Pokud bychom mohli stejně jako v minulosti přijímat i pětileté děti, neměli bychom s naplněním kapacity problém. Ale zvažovaná změna k původnímu znění zákona neprošla parlamentem, i když jsme čekali až do poslední chvíle,“ uvedla Geryková s tím, že kraj jako zřizovatel školy odmítl udělení výjimky pro přípravnou třídu se sedmi žáky.
V Lubině bylo zřejmé, že přípravnou třídu se nepodaří v aktuálním školním roce otevřít, už před zápisem. „Předchozí ročníky byly v Lubině velmi silné a měli jsme hodně dětí i poměrně vysoký počet odkladů. Letos byly odklady v Lubině pouze tři a tolik rodičů, kteří by byli ochotní dítě vozit odjinud, se nenašlo,“ naznačila důvody neotevření přípravné třídy Ivana Davidová, ředitelka ZŠ Lubina.
Přípravné třídy tak aktuálně nejsou k dispozici nejen na území Kopřivnice, ale dokonce ani v celém novojičínském okrese. Ze stejného důvodu jako tady přípravných tříd výrazně ubylo například i v Ostravě. Ředitelky obou zdejších škol, které měly s přípravkami zkušenost, jejich rušení shodně označují za nešťastné. Ohlasy ze strany rodičů, ale i pedagogicko-psychologických poraden a dalších odborníků na vzdělávání byly podle nich neobyčejně kladné.
„Děti v přípravné třídě udělaly vždy velký kus práce. Byli jsme zklamaní, když jsme věděli, že přípravku nebudeme moci otevřít,“ uvedla Ivana Davidová. Velmi podobně to vidí i její kolegyně Vlasta Geryková, která navíc argumentuje ještě neocenitelným přínosem přípravných tříd pro děti ze socio-kulturně znevýhodněných rodin.
Ministerstvo školství ale trvá na stávajícím modelu. „Přípravné třídy by nadále neměly suplovat činnost mateřské školy, ale naopak pomoci vyrovnat vývoj těch dětí, které mají z jakéhokoliv důvodu odklad povinné školní docházky. Přípravné třídy se tak zaměřují na vyrovnávání vývoje dítěte s ohledem na jeho školní nezralost v době, kdy by již povinnou školní docházku mělo realizovat,“ vysvětlil v oficiálním vyjádření k rozhodnutí omezit nástup pětiletých do přípravných tříd legislativní odbor ministerstva školství.
To, zda se přípravné třídy na školy, které je v minulosti provozovaly, znovu vrátí, ukáže podle jejich ředitelek až čas. Vlasta Geryková je skeptická k tomu, že by ZŠ F. Bayera naplnila třídu za stávajících legislativních podmínek. V Lubině budou čekat na případný zájem rodičů.
Organizační problémy, které mohlo přinést neotevření přípravných tříd, v tomto školním roce jak na ZŠ Floriána Bayera, tak v Lubině odvrátil větší příliv žáků do běžných tříd. Ředitelky tak neměly problém najít uplatnění pro pedagožky z přípravných tříd, které na obou školách začaly vyučovat v prvních třídách.
V případě Základní školy v Lubině, kde otevřeli dvě první třídy namísto jedné, naplněnost školy nepřímo odpověděla i na otázku budoucnosti přípravné třídy, pro kterou aktuálně v plně vytížené školní budově chybí samostatná učebna.
