Jméno fotografa Josefa Sudka je vrostlé do dějin nejen československé, ale naprosto samozřejmě i světové fotografie. Fotografické cykly Praha panoramatická, Okno mého ateliéru či Labyrinty, ale také jeho svérázný životní styl a příběh z něj činí umělce, jemuž bezesporu náleží přívlastek legendární.
Tím zajímavější je pro nás fakt, že Josef Sudek spojil část svého života i tvorby s Beskydami, do kterých zajížděl pravidelně o letních prázdninách mezi koncem čtyřicátých a počátkem sedmdesátých let. Jezdíval zde především fotografovat, ale také navštívit přátele, které si v průběhu let v okolí našel.
Sudkovou beskydskou základnou byl po dlouhá léta Frenštát pod Radhoštěm, i Kopřivnice však má v jeho příběhu své místo. A ne nevýznamné. Jeho vůbec první kontakt s městem automobilů spadá do roku 1934, kdy jako prominentní reklamní fotograf získává zakázku na vyhotovení propagačních snímků tehdy převratného aerodynamického auto- mobilu Tatra 77. Tehdy se Sudek do Kopřivnice pravděpodobně osobně nevypravil, snímky vznikly v Praze.
Na další setkání si musí počkat celých 13 let, o to důležitější však bylo. Jeho první osobní návštěva Kopřivnice je totiž i jeho první návštěvou Beskyd samotných. V létě roku 1947 se Sudek pro cestu na Moravu rozhoduje ze dvou důvodů. Jednak přislíbil vytvořit soubor pohlednic města Kopřivnice a jeho okolí (kolekci deseti kusů vydal nakonec místní knihkupec a nakladatel Jan Křižan) a pak, jako milovník Janáčkovy hudby, chtěl poznat kraj, ke kterému se ona hudba bezprostředně váže a ve kterém i z části vznikala.
Potřetí se Sudek vrací do Kopřivnice, tedy oficiálně, v roce 1964, kdy Závodní klub ROH Tatra uvádí ve své čítárně od 7. do 17. září výstavu 119 jeho fotografií (mezi nimi byly v Beskydech poprvé k vidění i snímky okolní krajiny). Výstava se do Kopřivnice přesouvá z Frenštátu, kde byla v létě toho roku prezentována na VI. beskydském salonu. Vernisáže se podle všeho zúčastnil i sám fotograf a zhlédlo ji tehdy v Kopřivnici necelých 300 lidí.
Letošní výstavou, která až do 30. listopadu probíhá v Lašském muzeu, se tedy Sudek do Kopřivnice vrací přinejmenším počtvrté. Tato výstava, byť v komornější podobě, je zároveň padesátiletou připomínkou té z roku 1964.
Beskydy a snad i Kopřivnici Sudek navštěvoval a fotografoval až do začátku 70. let, kdy mu další pobyty postupně zhatilo zhoršující se zdraví. Naposledy do beskydských hor přijel v roce 1974, aby zde pomohl natočit dokumentární snímek o svém vztahu k Hukvaldům nazvaný „Fotograf a muzika“.
Mgr. Pavel Dvořák, Lašské muzeum Kopřivnice
