A tým mužů FBC Vikings Kopřivnice zažil skvělé play-off, když se prodral až do finále, kde přehrál Opavu a radoval se z poháru pro mistra soutěže.

FOTO: FBC VIKINGS KOPŘIVNICE

Začněme nejprve s A týmem mužů. Už se ví, jak naložíte s prvním místem a případným postupem do první ligy, tedy druhé nejvyšší mužské soutěže?

Nějakou chvíli po titulu jsme to nechávali pod pokličkou, ale teď už můžu říct, že do první ligy mužů se nepohrneme. Hráčů seniorského věku nemáme v A týmu zase tolik, a protože chceme především pokračovat v doplňování áčka mladíky z juniorky, bude asi lepší setrvat v národní lize, kde jsme byli doposud a kde jsme ročník vyhráli. V několika sezonách ve více než 20leté historii klubu jsme si druhou nejvyšší soutěž vyzkoušeli a víme o čem to je, kolik cestování a obětí to přináší. I proto si myslím, že rozhodnutí pro tentokrát nevyužít možnost postupu a setrvat v národní lize je pochopitelné a správné. Jde nám o řekněme „vyšší strategický cíl“ klubu, kterým je postupné a co největší začleňování mladších hráčů do navazujících starších kategorií, například juniorů do mužského áčka. Kdyby se třeba podařilo vyhrát národní ligu mužů znovu příští rok, tak bude podle mého názoru případný postup výše více na pořadu dne než letos. Ale to je ještě daleko …  

A co ostatní dvě vítězství a možný postup nahoru?

U juniorů se také nebudeme tlačit do vyšší soutěže. Je to otevřená soutěž extraligového typu, hraje se trochu zvláštním způsobem po celé republice a poměrně často se může stát, že hrajete vlastně s podobně silnými soupeři, akorát ne na Moravě, ale třeba daleko v západních nebo severních Čechách. Co se týče béčka mužů, tam se povedl vysněný postup z Moravskoslezské ligy do vyšší regionální ligy, který využijeme. Kluci půjdou hrát vyšší soutěž, kterou si vybojovali.

Jaké pozitivum v sezoně byste jako klub vyzdvihli, co se podařilo, co vás potěšilo?

Určitě nás hodně těší, že se obecně daří naší mládeži v čele s juniory, kteří jsou nejblíže mužskému áčku a letos vyhráli svou soutěž. Důležitější než ta samotná letošní výhra juniorů v soutěži je fakt, že to není jen ta poslední sezona nebo dvě. Je to dlouhodobá záležitost a je za tím obrovská spousta práce od nejmenších dětí, náborů ve školkách a školách a pak následná koncepční práce v jednotlivých kategoriích.

V kterých oblastech naopak vidíte v klubu rezervy a kde byste potřebovali řekněme pomoci a vylepšit situaci? 

Troufnu si říct, že nás trochu brzdí dvě věci. Tou první je nedostatek prostoru pro tréninkovou činnost všech našich týmů. Využíváme sice dvě haly – drtivou většinu tréninků máme na SOU, k tomu dvě jednotky na ZŠ Emila Zátopka. Ale když si uvědomíme, že máme celkem deset týmů, tak víme, že bychom potřebovali prostoru o něco více. A je velmi těžké to realizovat, ty prostory zkrátka nejsou. Druhou věcí, kterou bych rád zmínil a která nám v poslední době vyskakuje a blíží se na pořad dne, je fakt, že by se nám v klubu hodila osoba, která by se věnovala chodu oddílu na všech frontách na plný pracovní úvazek. Zatím se o to staráme v poměrně vysokém počtu lidí na bázi dobrovolnosti a je toho čím dál více. Pokud by se tato záležitost dala vyřešit například plnoúvazkovou pozicí, na kterou bychom například sehnali nějakou dotační výpomoc, bylo by to velmi ku prospěchu dalšího rozvoje klubu a všech jeho podjednotek. 

Zpátky k A týmu, který tedy zůstává ve východní skupině národní ligy. Je sice trochu brzy, ale už se ví o nějakých změnách v kádru?

Co vím, tak zatím není nic na pořadu dne. Byl bych ovšem nerad, kdyby se nám o některé šikovné a produktivní hráče začaly zajímat třeba extraligové kluby z Ostravy (smích). My bychom hlavně rádi udrželi kádr z právě skončené sezony a dále ho rozvíjeli v nové sezoně.

Kdo v nové sezoně povede A tým trenérsky?

Bude to podobné jako ve skončené sezoně. Plnohodnotně by tým měli vést Lukáš Soukal a hrajícím trenérem bude Martin Nehera. Lukáš Soukal je bývalý hráč klubu, je součástí šikovné a úspěšné generace a teď to pěkné předává dále na tým jako trenér, navíc si dodělává další licenci, takže to pokračování u týmu se nabízí. Pomáhat mu bude Martin Nehera, dlouholetá opora týmu, zkusil si i extraligu a letos se projevoval jako správný lídr a srdce týmu.

Kromě týmů „zlatého hattricku“, tedy mužského áčka, béčka a juniorů, zhodnoťte krátce další týmy – organizace Vikings má úctyhodných deset složek, počínaje nejmenšími florbalisty…

Předně jsme rádi, že máme v klubu takto široký věkový záběr, počínaje nejmenší přípravkou či elévy, máme i dámské týmy. Jeden z týmů funguje i ve spolupráci s DDM, v některých kategoriích s kluky hrají i děvčata, nejvíce v přípravce a mezi elévy. Všechny týmy za sebou mají úspěšnou sezonu, ve které se posunuly ve svém vývoji o kus dále. Celou filozofii klubu máme zjednodušeně řečeno založenou na tom, aby se každý naučil florbal tak, aby ho v dospělosti mohl hrát i za naše elitní seniorské týmy a přitom je to pořád bavilo.

V souvislosti se zmíněným počtem deseti týmů v klubu zřejmě zamíří i tímto směrem poděkování předsedy klubu na konci sezony …

Je to tak. Rozdělil bych to na tři základní skupiny. Moc rád bych i touto cestou poděkoval všem, kteří se starají o naše týmy. Jedná se o zhruba patnáctku trenérů plus další lidi, kteří pomáhají s chodem jednotlivých složek, speciální poděkování míří také mým dvěma kolegům ve vedení klubu, tedy jednateli Honzovi Kolibovi a sekretáři Robertu Sochovi. Naprosto všechno je to ve volném čase a ty oběti jsou fakt velké. Další poděkování zamíří partnerům a sponzorům klubu, doufáme, že naše výsledky jsou důkazem toho, že se to snažíme dělat a že to děláme správně. Poslední, třetí poděkování je našim fanouškům, kteří například na áčko chodili příkladně a poctivě celou sezonu, ale v play-off to nabralo úplně jiný rozměr a na finálové zápasy s Opavou jsme měli přes pět set diváků, což je asi společně s někdejší play-off druhé nejvyšší ligy proti Spartě a Znojmu asi největší návštěva v klubové historii. Všem tedy velké díky a uvidíme se v nové sezoně.

Marek Havran