„Z ekologického hlediska by samozřejmě bylo rozumné plochu střechy využít a elektřinu vyrábět, ale v tuto chvíli by se veškeré vložené investice vrátily nejdříve za 19 let, a to nedává ekonomický smysl,“ říká Adam Ondrašík, vedoucí radničního odboru majetku města, který měl přípravu projektu na starosti.

Rentabilitu zvažované elektrárny snižuje nejen nemožnost prodávat v budově nespotřebované přebytky její produkce do sítě, ale především nutnost instalovat na budovu nový systém ochrany před blesky. Zatímco samotná elektrárna včetně všech řídících technologií by přišla zhruba na 3,6 milionu korun, legislativou vyžadovaný izolovaný systém ochrany před blesky by stál víc než dva a půl milionu korun. A návratnost by tak nezlepšila ani dotace přesahující 1,13 milionu korun.

„Náklady na izolovaný hromosvod, což je v praxi velmi silný, hrubou izolací opláštěný kabel, v případě rodinného domu nejsou tak zásadním zásahem do rozpočtu, protože ze střechy do přízemí je jen pár metrů. V případě naší desetipatrové budovy je to ovšem náklad, který původně vyčíslenou návratnost prodlužuje z devíti na 19 let,“ doplnil Adam Ondrašík.

Kopřivnice má k dispozici kompletní projektovou dokumentaci, stavební povolení, statické posudky i vyhodnocení požární bezpečnosti pro sluneční elektrárnu na střeše radniční budovy. Nyní navíc i příslib dotace, kterou může město vyčerpat až do května 2030. Celý záměr nyní sice míří do šuplíku, ze kterého jej prý ale bude možné rychle znovu vyndat v případě, že se změní podmínky. „V případě, že by v budově radnice byla například instalována klimatizace nebo jiný významný spotřebič energie, návratnost elektrárny na střeše by se mohla významně snížit a znovu by stálo za to o této investici uvažovat. Podobné to může být v případě významných změn na trhu s energiemi nebo v případě, že se změní postoj distributorů k výkupu vyrobené energie,“ uzavřel Adam Ondrašík.