Kopřivnice (dam) - Ekologická stopa Kopřivnice byla podle posledního měření nepatrně nižší než před dvěma lety. Zatímco v roce 2010, kdy se město poprvé zapojilo do projektu mapujícího otisk, který ono samo a jeho obyvatelé nechávají na životním prostředí, měla ekologická stopa hodnotu 5,87 globálního hektaru na obyvatele, v roce 2012 to bylo už 5,69 globálního hektaru na obyvatele. Nepatrně lepší je také biokapacita sledovaného území, která se z 0,41 zvýšila na 0,46 globálního hektaru na obyvatele. Podle Hynka Rulíška, vedoucího odboru životního prostředí zdejší radnice, to znamená, že se daří plnit deklarovaný cíl nezvyšovat či v rámci možností snižovat ekologickou stopu města.
„Ekologická stopa vyjadřuje, kolik přírodních zdrojů občané a subjekty na území města za rok spotřebovali a kolik odpadů při tom vytvořili. Zjištěné hodnoty jsou převáděny na plochy produktivní země nutné k pokrytí všech potřeb města, a poté jsou srovnávány plochami, které má město skutečně k dispozici,“ nastínil základ složitého výpočtu ekolog Viktor Třebický, který na výpočtu ekologické stopy města spolupracoval. To zjednodušeně znamená, že k uspokojení nároků svých obyvatel a plné kompenzaci ekologické stopy by Kopřivnice potřebovala zhruba 12x více produktivní země, než ve skutečnosti má. To je podle Viktora Třebického na průmyslové město s poměrně hustou zástavbou a nevelkou rozlohou poměrně slušný výsledek, ještě důležitější než samotná hodnota Ekologické stopy je prý vývoj tohoto ukazatele, a ten je pozitivní. Protože v roce 2010 Kopřivnice ke kompenzaci svého vlivu na planetu potřebovala dokonce 14x víc plochy, než měla k dispozici.
Jaké jsou příčiny pozitivního vývoje v Kopřivnici, je velmi těžké přesně určit, protože výpočet zohledňuje velké množství faktorů, i přesto jsou některé podle vedoucího odboru životního prostředí zdejší radnice zřejmé. „Pozitivní vliv na hodnotu ekologické stopy měla například realizace energetických opatřeních na školách a dalších městských objektech, zateplení mnoha bytových domů či výsadby zeleně,“ vyjmenoval některé z důvodů příznivého vývoje vedoucí odboru životního prostředí Hynek Rulíšek.
Právě úspory na energiích a jejich spotřeba, které tvoří celých 62 procent ekologické stopy, jsou podle Třebického asi tou nejlepší cestou, jak město může svou ekologickou stopu pozitivně ovlivnit. Zaměřit by se mělo prý také na oblast dopravy, kde podle zjištěných ukazatelů došlo, na rozdíl od celku, k mírnému zhoršení situace. Na konečnou hodnotu ekologické stopy ovšem podle Třebického slov mohly mít vliv i zcela jiné faktory. Promítnout se do ní mohlo například třeba snížení počtu obyvatel.
Další zjišťování hodnoty ekologické stopy bude město provádět v pravidelných intervalech minimálně jednou za tři roky. Je v tomto ohledu spíše výjimkou, protože zatímco do první vlny zjišťování ekologické stopy se zapojilo 19 českých měst a obcí, opakovanou analýzu už zpracovala pouze čtyři z nich.
