Divadlo Skutr a jejich představení Malá smrt patřilo jistě k tomu nejzajímavějšímu, co nabídl pětadvacátý ročník festivalu Kopřiva. Představení se uskutečnilo v jedné z hal automobilky Tatra.
FOTO: DAVID MACHÁČEK
Kopřivnice (dam) – Město má za sebou další divadelní závěr týdne. Festival Kopřiva v režii Agentury Fox sice nebyl možná až tak progresivní jako jeho loňská premiéra, ale i tak nabídla přehlídka divákům řadu provokativních divadelních zážitků.
Hned na úvod nasadilo poměrně těžký kalibr zdejší Duonasekyru. Dvojice Jan Dudek a Pavel Rösner rozehráli během cesty vlakem z Kopřivnice do Veřovic improvizační skeč s názvem ’Karle, máme všechno?’ Zábavné bylo sledovat nejen samotné protagonisty, ale také reakce drážního personálu nebo spolucestujících, kteří se, nic netušíce, ocitli přímo v netradičním divadelním prostoru.
Vlak nebyl jediným originálním prostorem, ve kterém letošní Kopřiva hostovala. Po roce se opět vrátila také do poloprázdné haly v automobilce Tatra. V industriálním prostoru a na scéně, kterou tvořily tři sklápěče Tatra, odehrálo pražské divadlo Skutr provokativní a velmi živočišné představení Malá smrt, které bohužel nepřilákalo tak početné publikum, jak by si zasloužilo. Naopak nouzi o diváky neměla páteční představení Monology vagíny a Čtyři dohody. Jak Intimní divadlo Bláhové Dáši, tak Vizita Jaroslava Duška vyprodaly prostory v kulturním domě do posledního místa. V prvním případě diváci zaplnili kinosál, ve druhém případě dokonce velký sál kulturního domu. Přestavení, ve kterém Dušek svým originálním způsobem představil publiku filosofii mezoamerického národa Toltéků se tak stalo nejen suverénně nejnavštívenějším představením přehlídky, ale zároveň Vizitě patří také Cena diváků Kopřivy. O tu letos nesoupeřilo všech osm představení Kopřivy, ale jen pět. „Dětská představení z pátku a soboty jsme do hodnocení nezařadili a u Duanasekyru by také bylo problematické nechat diváky hlasovat,“ vysvětlila Pavla Májová z organizačního týmu Kopřivy.
Pětadvacátému ročníku Kopřivy v kulturním domě se nevyhnuly ani nepříjemnosti. Původně ohlášený divadelně-hudeb- ní projekt Hvarna musel být v programu Kopřivy na poslední chvíli nahrazen polským pohybovým divadlem Teatr MOMO a představením Podarunek. Rusové totiž cestou na Kopřivu ve čtvrtek havarovali v Polsku a jejich účinkování už nebylo možné. Na poslední chvíli zajištěná náhrada ovšem svým čistě pohybovým představením, které bylo brutální, temně satirickou groteskou, rozhodně milovníky netradičního divadla zklamat nemohla.
Příjemným doplněním byly všechny hudební produkce letošní Kopřivy od domácího Václava Kopelce a Kristýny Hasserové přes bubeníky Camara, kapelu Jablkloň po pozdní koncert Jamese Harise v pátek v noci.
Jedinou vadou na kráse Kopřivy tak byla jistá absence specifické festivalové atmosféry. Ta padla za oběť zřejmě složení pátečního programu, které neumožňovalo sloučení představení do jedné vstupenky a tím pádem také vytvoření kompaktního publika, které by si užilo celý festival v jednom zátahu. Tento menší nedostatek ale zase vyvažuje fakt, že páteční představení Čtyři dohody vyneslo osmdesát osm tisíc na dobročinné účely. Polovina této sumy bude věnována ve prospěch obětí nedávného zemětřesení v Japonsku a druhá polovina zamíří na účet místního azylového domu pro matku a dítě Salus.
