Státní svátek v minulém týdnu využil Jan Zemánek ke konečné kompletaci svých Běžců podle zmenšených modelů. FOTO: DAVID MACHÁČEK

Kopřivnice (dam) – Po zářijovém odhalení sochy Emila Zátopka v centru města se Kopřivnice dočkala dalšího uměleckého díla ve veřejném prostoru. Už v neděli 27. listopadu bude v sadu E. Beneše slavnostně předána veřejnosti plastika Běžci, kterou na zakázku vytvořil novojičínský výtvarník Jan Zemánek. To, že je i toto dílo inspirováno během, není náhodou, vzniklo totiž jako součást propagačních aktivit nové expozice manželů Zátopkových. V rámci tohoto projektu, podpořeného z dotace ministerstva pro místní rozvoj, měl vzniknout i fotopoint spojený s muzeem a o jeho vytvoření byl požádán právě Zemánek.

To, jak bude jeho „sousoší“ Běžci vypadat, mohou lidé už od září vidět na výstavě v Muzeu Fojtství, překvapí tak možná jen použité měřítko. Stylizované postavy běžců, z nichž jeden je v pozici startujícího a druhý atlet dobíhá do cíle, jsou totiž ve výsledku vysoké 240 centimetrů. Každá z dvojice skulptur, vytvořená z dubových fošen spojených šrouby, je zachycena v kovovém podstavci a váží zhruba 100 kilogramů. Kovové podstavce byly na již dříve vybrané místo ve spodní části parku s výhledem na Lašské muzeum instalovány v pondělí. Během týdne pak má dojít i k montáži samotných dřevěných objektů tak, aby vše bylo připraveno na nedělní slavnostní předání. To proběhne v rámci zahájení adventu a jeho součástí bude i možnost projít si v době od 15 do 17 hodin expozici Emila a Dany Zátopkových v Šustalově vile zdarma.

Postavy obou běžců jsou namořeny ekologickým olejovým mořidlem, které jim dává červenou barvu, o tu ale postupně přijdou vlivem deště a slunce. „Dřevo bude přirozeně stárnout a také kovový podstavec postupně pokryje vrstvička rzi. To je proměna, se kterou jsem už při tvorbě počítal,“ vysvětluje Jan Zemánek. Plastiky z dubového dřeva podle jeho zkušeností vydrží v plenéru zhruba dvě desetiletí.

„Je v tom obsažen ten klasický životní cyklus. Nemám ambici vytvořit něco, co na místě bude už na věky. Dřevo stárne a časem jeho stav bude takový, že bude potřeba buď obměnit, nebo se celé dílo odstraní a uvolní prostor jinému umělci,“ vysvětluje svůj pohled Jan Zemánek.