Do konce prázdnin by měly být dokončeny práce na výstavbě dětského dopravního hřiště, které vzniká na ulici I. Šustaly.
FOTO: DAVID MACHÁČEK

K o p ř i v n i c e - Kopřivnice představila a schválila nový Akční plán plánující aktivity města na roky 2009 a 2010, v běhu je přitom Akční plán na roky 2008 a 2009. Jak se jej daří naplňovat, ale i o tom, jak jsou a budou připravované projekty financovány, mluvil starosta města Josef Jalůvka.



Jak hodnotíte plnění dosavadního Akčního plánu?



Tak, jak vyplynulo i z hodnocení Akčního plánu zastupitelstvem, můžeme být s prozatím-ním plněním plánu na roky 2008 - 2009 v zásadě spokojeni. Zjednodušeně se dá říci, že třetina akcí byla splněna, třetina byla zahájena a třetina čeká na zahájení. Je to plán na dvouleté období a za první rok se podařilo v průměru splnit zhruba na padesát procent jeho naplánovaných akcí.



Proč není počet realizovaných aktivit uvedených v Akčním plánu vyšší?



Do značné míry je to pochopitelně ovlivněno dostupností financí. My jsme se celou dobu netajili tím, že spoléháme na to, že tak ambiciózní plán je možné splnit, nebo splnit alespoň z větší části, jen když se podaří získat finance zvenčí. A protože je teď unikátní příležitost, která už se zřejmě nebude opakovat, kdy jsou peníze v operačních programech Evropské unie, tak jsme Strategický plán nastavili jako maximalistický a Akční plán tomu odpovídá.



Jak ambiciózní jsou tedy plány města?



Akční plán na roky 2009 a 2010, přestože je na období dvou let, obsahuje 70 % akcí celého Strategického plánu. Je zde snaha zahájit většinu z akcí naplánovaných na 15 let dopředu. Zdá se to možná přehnané, ale je nutné zahajovat akce a pokračovat v jejich přípravě, protože některé mají poměrně dlouhý průběh. Například úpravy sídliště Jih jsou plánovány na pět let. V okamžiku, kdy začneme s úpravami centra nebo rekonstrukcí ulice Štramberské, taky půjde o akce etapově rozdělené do období šesti sedmi let. Takže to, že se snažíme začít brzy, má své opodstatnění.



S čím je v oblasti Akčního plánu největší spokojenost, a co naopak je podle Vás v tomto směru největší dluh?



Dá se říci, že všechno běží podle plánu. S některými věcmi můžeme být nadměrně spokojení, to jsou dotace na kruhový objezd v Lubině, který se bude letos stavět, dětské dopravní hřiště, zahrady mateřských škol a další. To jsou věci, se kterými jsme až tak jistě nepočítali a podařilo se je dovést ke zdárnému konci. Na druhou stranu mě mrzí, že jsme se neposunuli dál v přípravě pozemků pro bydlení, pro výstavbu bytových domů. Je spousta důvodů, proč k tomu nedošlo. Jednak problémy při jednání s majiteli pozemků, legislativa, navíc v po-sledním půl roce do toho negativně vstoupila také ekonomická krize. Bude problém se zajištěním hypoték, developeři nemají velký zájem pouštět se do nových projektů a ceny bytů jsou o třetinu nižší, takže ty podmínky nejsou ideální. Budeme muset sledovat vývoj ve firmách, které zde působí. Zase díky tomu, že situace je taková, jaká je, není ten problém s bydlením tak palčivý, jako když byla tříprocentní nezaměstnanost, podniky prosperovaly a lidé chtěli bydlet. Nesmíme také přestat tlačit na dopravní infrastrukturu. Především co se týká obchvatu Vlčovic, který by měl navázat na už zahájenou stavbu obchvatu Příbora. V řadě důležitých věcí ještě stále hledáme cesty k řešení. Stále třeba nevíme, jak financovat rekonstrukci ulice Panské. Do majetku jsme získali park Edvarda Beneše a ani tam nemáme zcela jasno, jaké bude další využití a z jakých peněz potřebné úpravy zaplatíme.



Jak jsou financovány projekty města a jak tomu bude po ukončení činnosti strukturálních fondů?



Mám radost, že se podařilo získat peníze i z jiných zdrojů, než jsou strukturální fondy, kam nyní především začínáme posílat připravené žádosti o dotace. Jednak to bylo na školu a tělocvičnu v Lubině, a nebo na kruhový objezd tamtéž. To jsou všechno peníze navíc, které se s velkým úsilím podařilo prosadit ve státním rozpočtu nebo fondu dopravní infrastruktury. Náročné je to zvláště v době, kdy je tlak na to, akce ze státního rozpočtu a různých státních fondů spíše vyřazovat. Finanční nástroje pro další období připravujeme už nyní, aby poté, co budou vyčerpány operační programy, nenastalo vakuum. Poslední peníze z operačních programů budou rozdělovány pravděpodobně v roce 2012. Zdá se to ještě daleko, ale už teď děláme výběr projektů, které by mohly být financovány jinými metodami. Nabízí se třeba nový finanční nástroj pojmenovaný Jessica, což je revolvingový program, který by měl vzniknout z úspor a nevyčerpaných peněz právě z operačních programů EU. Hledání alternativních zdrojů financí se týká jednak projektů, kterým se nepodaří uspět v soutěži a získat dotaci a pak také projekty, na které v současnosti nejsou vypsány vhodné výzvy a není možné na ně žádat dotační peníze. To je případ rekonstrukce centra města nebo ulice Štramberské.



David Macháček