Grand Prix Ostrava 2022
Že je Ostrava metropolí kvalitního tance, se traduje už od 70. let minulého století. V současnosti se už i zde konají pravidelná taneční klání i mezinárodního zaměření, kterých se účastní i vybraní reprezentanti kopřivnického Tanečního centra Relax. Reprezentační skupina Thara DC se zúčastnila mezinárodní soutěže Grand Prix Ostrava již popáté ve dvou tanečních formách, tentokrát v kategorii nad 35 let. Díky předním umístěním na mistrovství republiky tentokrát dostaly příležitost i tanečnice vyššího věku, přičemž malá skupina s věkovým průměrem 61 let s choreografií Arabe Show v kategorii Fantasy a Fusion vybojovala druhé místo a za choreografii Granada flamenco show z kategorie Show Dance přivezly tanečnice z Kopřivnice pohár vítězů.
Z nabídek mnoha zahraničních soutěží využívá možnosti účasti na mezinárodní soutěži v tak blízkém okolí, bez velkých nároků na cestovné, kopřivnické Taneční centrum již po několik let. Přičemž vedení kurzů i tréninků reprezentace zajišťují zkušené tanečnice bez nároku na honorář a odměnou je jim pouze radost z umístění s postupy do vyšších kol a následně v mistrovských či mezinárodních kláních.
I přesto, že v době po zdravotních omezeních se ještě mnoho skupin nedalo dohromady natolik, aby mohli jezdit porovnávat své výkony, je mi velkou ctí, že jsem mohla dát příležitost právě seniorkám, které po celou dobu prokazovaly chutí a tréninkovým nasazením odvahu a ochotu učit se novým choreografiím s náročnější technikou tance. I v pokročilejším věku mají možnost přidávat si prožitky nejen z každého pohybu v choreografii či vystoupení, ale i zážitky umocněné potleskem a oceněním, nejen českých porotců. V letošním roce se připravují ještě na další mezinárodní soutěž, tentokrát v Liberci. Fotografie a diplomy jsou na www.tcrelax.cz
Mirka Břusková za Taneční centrum Relax, z. s.
Stop nenávisti
Zvedají mě ze židle názory mnohých Čechů, kteří mají potřebu opřít se do Ukrajinců. Děje se to samozřejmě napříč celou republikou, ale jako Kopřivničanka chci reagovat na to, co vnímám v našem městě. Pokládám se za člověka, který je snad alespoň minimálně znalý dané problematiky. Od počátku této nešťastné války působím jako krizový intervent v ostravském Krajském asistenčním centru pro Ukrajinu. Za dobu devíti měsíců jsem viděla snad vše, začínala jsem intervencí lidí, kteří přijeli vyděšení, zranění, zakrvácení a celý svůj majetek měli v jedné igelitové tašce, více nestihli. Intervenovala jsem lidi s hlubokým traumatem, intervenovala jsem děti, které se z hrůzy nemohly nadechnout. Intervenovala jsem lidi, kteří viděli roztrhané části těl svých příbuzných. A tak bych mohla pokračovat. A snad i proto velice těžce nesu, když se střetávám s údivem občanů, že viděli ve vlaku Ukrajince, kteří mají v ruce mobil od Apple a mají na sobě oblečení Adidas, Nike či jiných značek. Jak si to mohou jako běženci dovolit? Dle představ těchto chytráků mají být přeci smutní, ubrečení a v roztrhaném oblečení. Mnozí se ptají, proč mají Ukrajinci „vše“ zdarma. Setkala jsem se před Penny marketem i s názorem jedné známé, že by všechny Ukrajince nejraději postřílela – zjevně si nevšimla, že to už za ni dělají Rusové. Uvědomujete si, vy všichni výše zmínění chytráci, že ti lidé k nám nepřijeli z doby kamenné? Uvědomujete si, že měli své byty, domy, svoji profesní kariéru a celkovou infrastrukturu? Že dočasnou ochranu u nás hledají lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci, trenéři, divadelní režiséři, učitelé a tak dále a tak dále? Uvědomujete si, že tito lidé žili spokojeně ve svých domovech, než jim na ně začaly dopadat bomby? Že pro ně zvuk sirény není jen pravidelná zkouška první středu v měsíci? Že bez ohledu na své vzdělání pracují na linkách, v obchodech a podobně? Uvědomujete si, že nemohou být se svými příbuznými, protože jsou třeba tak staří, že nedokážou vyjet? Nebo že jsou v tak okupovaných oblastech, ze kterých vyjet nelze?
(Pokračování v příštím čísle)
Jana Špačinská
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
