Jak Větřkovjanům ukradli koně
(ze vzpomínek starých zbrojnošů z Větřkovic)
Svého času, ještě před výstavbou přehrady, nacházela se pod Větřkovickou hůrkou stavba družstevního teletníku pro venkovní odchov telat. Do teletníku bylo nutno zavážet krmivo, které se zpravidla vozilo koňským povozem s osádkou. V jednom parném letním dnu byl touto prací pověřen „kruca fuxa“ s dalšími zaměstnanci. Krmivo zdárně dovezli a předali stájníkovi. Po splnění tohoto úkolu se dohodli, že by za odměnu mohli zajet na jedno do Bosně na sklenovské straně hůrky. Jak se dohodli, tak učinili. Koně s povozem nechali jak formani stát před hospodou a v šenku to rozjeli. Pivo na uhašení žízně zazdívali štamprlemi. Není divu, že jim vyhládlo, a tak dostali chuť na nějakou dobrou krmi. V Bosni se však nevyvařovalo, a tak se rozhodli, že si jídlo dají v nedaleké hospodě U Červenky. Přesunuli se tedy do zmíněné hospody, dali si dobrý gáblik, který bylo nutno pořádně zapít. Pod nápisem „Pivo a láska mocná je páska“ následoval klasický dvojboj, tj. pivo v kombinaci s něčím ostřejším.
V družné zábavě a pohodě čas ubíhal a chýlilo se k večeru. Účastníci tudíž dopěli k závěru, že by už bylo vhodné odjet domů. Zaplatili a s představou příjemné zpáteční jízdy vyšli před hospodu. Překvapením však ztuhli, koně před hospodou nebyli. Koně-koně, ukradli nám koně, zoufale zvolal „kruca fuxa“. Co teď, nemohou se přece vrátit bez koní.
Nezbývalo než krádež koní oznámit na oddělení VB. Za chvíli přijel příslušník VB, který ověřoval, co se stalo. Vzhledem k tomu, že vyjadřovací schopnosti oznamovatelů, jakož i jejich motorika nebyly příliš koordinovány, zaměřil se na zjištění, kde všude s koňmi byli. No, naposled v Bosni. Příslušník VB se telefonicky dotázal hostinského, zda tam Větřkovjani byli a kdy odjeli. Bylo mu sděleno, že neodjeli, ale odešli na jídlo k Červenkovi a že koně s povozem stále stojí před hospodou. „Kruca fuksa“ se chytil za hlavu a s úlevou zvolal: Bosňa, Bosňa! To bylo radosti, že nebudou popotahování za nedbalou péči o svěřený družstevní majetek. Příslušníkovi VB poděkovali za objasnění případu krádeže koní a spokojeně došli zpět k Bosni. Nasedli na povoz a v dobré náladě s pocitem účelně stráveného dne odjeli zpět do Větřkovic.
JUDr. Karel Matula
Poděkování místnímu oddělení PČR
Úvodem chci říct, že dne 14. 11. 2018 mi byl zcizen – čili ukraden mobilní telefon. Následující den jsem tuto krádež nahlásil na místním oddělení PČR, kde jsem předložil všechny požadované údaje k mobilnímu telefonu a byl se mnou sepsán protokol. Jaké bylo moje velké překvapení, když jsem byl vyzván dne 7. 1. 2022, abych se dostavil na místní oddělení PČR k převzetí ukradeného mobilního telefonu, který byl zajištěn až v Havířově. Tímto chci poděkovat zaměstnancům místního oddělení PČR a také ostatním spolupracovníkům podílejícím se na jeho nalezení. Je obdivuhodné, že se to podařilo za dobu skoro tří let. Proto si všichni zaslouží uznání a hlavně více důvěry v práci naší policie.
Ing. Jan Šula
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
