Náš ekotým

Chtěli bychom vás informovat o tom, že žákům školy 17. listopadu není lhostejné životní prostředí a vše s tím spojené.

Proto jsme se rozhodli založit ekotým a již rok a půl se žáci snaží o zlepšení situace na naší škole a v jejím okolí. Jsme zapojeni do celorepublikového programu Ekoškola a pro získání ocenění ekoškola jsme si vybrali téma odpady.

Díky ekotýmu již škola třídí odpad a ten končí v kontejnerech tomu určených. Provedli jsme analýzu, prošli jsme si celou školu a zjistili jsme nedostatky (chybějící koše na tříděný odpad jsme zakoupili, polepili nápisy, které značí, kam co patří – tříděný odpad).

Paní ekonomka nám zakoupila dva velké speciální koše z nerezového materiálu na tříděný odpad, které jsme umístili na 1. a na 2. stupeň naší školy. Ekotým vytvořil nástěnku u vchodu na 1. stupeň. Umístili jsme na ni naši analýzu a výrobky z našich schůzek – jak se co třídí. Zároveň máme pod nástěnkou výstavu recyklovaných výrobků, které vytvořil náš člen ekotýmu Míša, jenž má zálibu ve tvoření věcí z recyklovaných materiálů.

V době uzavření škol žáci připravovali půdu na učení venku. Pracovali jsme pomocí Google classroom, a když se školy otevřely, tak jsme se učili venku a rozpracovali nápady k dění v ekotýmu (hmyzí domeček, bosonohý chodníček a ptačí budky a krmítka).

Zúčastnili jsme se exkurze v obchodním domě Ikea, kde nám ukázali to, jak třídí odpad a že existuje tzv. nábytkový secondhand, který zamezí plýtvání surovinami.

Děkujeme členům ekotýmu za nadšení a těšíme se na další spolupráci v novém školním roce a věříme, že se náš ekotým rozroste o další adepty, kterým není lhostejné životní prostředí.

Mgr. Milada Vývodová a Lucie Šulganová

za ekotým



Nocležníci na pisoáru

Skončil pouťový víkend a lidi jdou zase ráno do práce. Jdu kolem sadu E. Beneše, a ačkoliv to nebylo až tak akutní, řekl jsem si, že si v parku odskočím na malou, ať mám klid. Po otevření pánského pisoáru mě čekalo nemilé překvapení, tak trochu šok. Spali tam dva pánové a zabrali si velkou plochu oné místnůstky. Nohy ke dveřím, hlavy málem pod mušlemi na močení. Nerad bych někomu nechtěně „potentoval“ hlavu. Takže nebudu rušit, pánové, klidně spěte. Notabene oba muži nikterak nevoněli, právě naopak, což okamžitě praštilo do nosu. Jak vidno, pisoár může sloužit jako noclehárna bez poplatku.

Do těch prostor se někdy uchylují lidé bez přístřeší a příběhů jsem zde zažil hned několik. Jednou jsem natrefil na dosti nepříjemného muže, jindy tu pobývali mladí pánové, nad očekávání milí, slušní a zdvořilí.

Stanislav Hlas

Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.