Zima na horách aneb Třpytivý kamínek do mozaiky
V pondělí 20. ledna 2020 brzy ráno netrpělivě očekávám na místním autobusovém nádraží kolegu z práce, abychom společně vycestovali po trase Kopřivnice – Frenštát – Rožnov – Prostřední Bečva. Na pět dní změnit vzduch a odpočinout si od hluku strojů. Dostali jsme ubytování ve vyhřátém domečku, kde nás z kamarádova mobilu každé ráno budila slovy „Je čas vstávat“ jakási paní. Ať nezmeškáme snídani, po níž následovaly příjemné procedury jako horká perličková koupel a jiné.
Na hory se v zimě jezdí lyžovat, ovšem když člověk tento sport neovládá… My jsme pěstovali lehkou pěší turistiku, což obnášelo vycházky po okolí s drobnými nákupy ve zdejších prodejnách.
Ozdravné, rehabilitační pobyty nám zaměstnavatel poskytuje již přes dvacet let, a i tentokrát to byl třpytivý kamínek do pestrobarevné mozaiky zážitků.
Stanislav Hlas
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
