Oslavme 70. výročí města Kopřivnice hudbou a zpěvem

(Dokončení z minulého čísla)

Slavnostní jarní koncert, který zorganizovalo PSK za finanční podpory města Kopřivnice, byl po všech stránkách úspěšný – zásluhou zpěváků, muzikantů, dirigentů, moderátorek, ale i diváků, kteří přišli v hojném počtu a nešetřili pochvalným potleskem.

Byl to krásný jarní večer naplněný hudbou, přátelstvím a radostí ze společného muzicírování. Jen víc takových akcí, které podporují občanskou pospolitost, obohacují život a přispívají k rozmanitosti společenského dění ve městě.

Sylva Dobečková, jednatelka PSK



Co s nádhernou nedělí – plošina, pouť, fotbal nebo hokej?

Neděle s datem 13. května skýtala několik možností, jak s ní naložit. Poutače zvaly lidi na plochou dráhu, ve Štramberku zase lákali na rozličné dobroty a kolotoče. Také se tam hrála kopaná v provedení něžného pohlaví. To vše umocňovalo krásné, téměř letní počasí. Ještě tu byla možnost zasednout k televizi a zhlédnout zápas českých hokejistů na MS v Dánsku.

Co jste si z nabídky vybrali vy? Já jsem krátce po poledni vyrazil na oběd do restaurace, kde to mám blízko a mám tam známé servírky. Jedna z nich se mě zeptala, proč nejsem na ploché dráze. Měl jsem to vymyšlené jinak. Ač jsem kovaný fanda hokeje, přitáhly mě pěkné mladé holky ve fotbalových dresech. Děvčata na zeleném pažitu proháněla mičudu, zatímco v dálce burácely silné stroje s odvážnými muži v přilbách.

V podvečer si ještě zajdu na pouť. Návštěvníků je pořád dost, stánkaři nabízí své zboží a kolotočáři vozí lidi. Bilance vydařené neděle? Štramberačky ve fotbale prohrály, hokejisté Česka vyhráli, provozovatelé pouťových atrakcí si jistě přišli na slušný výdělek a příští čtvrtek jsem si v KN přečetl, jak proběhly plochodrážní závody. Lidé mohli být spokojení.

Stanislav Hlas



Vzpomínky na dobu minulou

Z Kopřivnických novin jsem se dozvěděl, že v rámci oslav 70. výročí povýšení Kopřivnice na město chystá radnice ocenění několika významných osobností tituly čestného občana či významné osobnosti města. Všichni navržení se do dění v Kopřivnici významně zapojili a jsou mezi jejími obyvateli více či méně známí.

Mě zaujalo jedno jméno, a to katolického kněze Václava Čecha, s jehož jménem se pojí počátek mé školní docházky, kterou jsem zahájil v září 1954. První stupeň jsem absolvoval ve škole, která bezprostředně sousedila a doposud sousedí s místním Farním úřadem.

V první třídě nás mladá učitelka Naděžda Skřivánková seznámila s rozdílem mezi mateřskou školou a tou školou opravdickou. Nenásilnou formou jsme se seznamovali s prvními písmenky a číslicemi. Vyučujícím ve druhé třídě byl naopak učitelský veterán Miroslav Tvarůžek. Jeho vyučovací metody byly podloženy názornými příklady, kdy teorie byla doplňována častými vycházkami za místními pamětihodnostmi, do přírody nebo k místním sadařům nebo včelařům. Výchova k vlastenectví byla automatickou součástí výuky. Jeho velkou láskou byla hra na housle. Část tohoto hudebního nástroje, smyčce, často používal k napomenutí neukázněného žáka, ačkoliv rákoska, pod krycím názvem ukazovátko, byla tehdy nedílnou součástí inventáře každé třídy. Velký zlom ale nastal ve třídě třetí, kdy se ujal výuky přesvědčený komunista Vladislav Galia. Na rozdíl od dřívějších pedagogů striktně vyžadoval pozdrav „čest práci“, kterýžto výraz většina z nás slyšela poprvé v životě. Nechápali jsme, proč máme zdravit čest práci, když jsme doposud vyučování považovali více za zájmovou činnost než za práci. Rovněž vyučovací metody se diametrálně změnily. Metoda škola hrou byla změněna na metodu nikoliv cukru a biče, ale pouze biče. Tělesné tresty se staly nedílnou součástí výchovy „nového člověka“. Počínaje taháním za vlasy na skráních, údery do hlavy, kroucení rukou až po výprask rákoskou na holý zadek před tabulí. Stejně jako tělesné tresty bylo ponižující i slovní hodnocení výkonu žáka, kdy oslovení omezenečku bylo tím nejměkčím.

(Pokračování v příštím čísle)

Josef Čabla



Mezinárodní den tance v Kopřivnici

Oslavou určenou nejen tanečníkům a milovníkům tance, ale i široké veřejnosti se kopřivnické taneční centrum provozující výuku pro širokou veřejnost v kulturním domě připojilo k poselství celostátních oslav. Hlavní myšlenkou bylo spojit dohromady všechen tanec, jeho různé podoby a projevy, oslavit tuto uměleckou formu a radovat se z její univerzality společným jazykem, v podobě soutěže v různých tanečních formách Dance Fest Kopr 2018. Vyvrcholením Mezinárodního dne tance, který slaví celý svět 29. dubna včetně Kopřivnice, bývá každoročně celostátní flashmob, tedy společná choreografie, kterou v jeden okamžik zatančí účastníci oslav v několika městech republiky.

Zájem o soutěž Dance Fest Kopr nás mile překvapil. Netušili jsme, kolik skupin, trenérů, dětí a rodičů hledá uplatnění svých oblíbených aktivit. I když se odpolední program neobešel bez problémů, jelikož šikovní technici týmu tanečního centra museli za provozu vyměnit jednu z reprobeden, aby zvuk byl ve více než sportovní atmosféře dostatečně slyšitelný, nakonec jsme vše stihli. Soutěže v různých tanečních formách se zúčastnilo 20 tanečních skupin z širokého okolí a návštěvníci zhlédli v ten den přes 80 choreografií od sól, duet a malých skupin až po velké formace. Přijeli tanečníci nejen z Příbora, Mošnova, Studénky, Svinova, Ostravy, ale i Orlové, Karviné, Č. Těšína, H. Bečvy, N. Jičína, Frenštátu a Štramberku. Z kopřivnických souborů si ocenění odnesli: děti z Elma Dance stříbro, stejně jako ZUŠ Z. Buriana, mažoretky Sunny stříbro i zlato a dvě zlaté pro dospělé z Tanečního centra Relax. Z kopřivnických jednotlivců uspěla se stříbrem Eliška Halamová z TC Relax, která v ten den odtancovala 5 choreografií. K nácviku a samotnému flash-mobu se dostavilo tolik tanečníků, že zaplnili nejen jeviště, ale i sál a všichni společně si tak zkrátili čekání na vypsání diplomů a vyhodnocení. Účastníkům soutěží bylo předáno bezmála 600 medailí a 25 vítězných pohárů, takže většina odcházela spokojena, i když vyhrát nemohli všichni. Krátké video a fotografie jsou k nahlédnutí na Fb stránkách Taneční centrum Relax Kopřivnice, nebo na www.tcrelax.cz

Mirka Břusková



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.