Po stopách demokracie 1
V letošním roce si budeme připomínat sto let od vzniku první Československé republiky, o níž se zasloužili především tři muži, zapsáni do historie naší země zlatým písmem. Tento významný krok připravovali převážně v zahraničí, vyjednávali v Evropě a Americe, jen tak mohli úspěšně zúročit toto velkolepé dílo. Byli to: Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš a Milan Rastislav Štefánik.
28. říjen 1918 nastartoval na našem území nový svobodný stát s parlamentní demokracií. Lidé svobodně vydechli a nakročili do nové, zatím neznámé etapy, plni očekávání. Žel demokracie nám zdaleka nevydržela celé století.
Už po necelých 21 letech jsme byli okupováni nacistickým Německem, po válce v roce 1945 jsme na chvíli vydechli, ale už v únoru 1948 byla u nás znovu pohřbena demokracie, díky komunistické totalitě. Pak pražské jaro a půlrok náznaku svobody, ruské tanky v srpnu 1968 opět pohřbily veškeré naděje. Teprve listopad 1989 přinesl snad definitivní nastolení parlamentní demokracie, dal lidem této země novou naději.
Z analýzy vyplývá, že reálné svobodě a demokracii se naše země těšila, za uplynulé staletí, pouhých 52 let.
Važme si svobody a demokracie, současné trendy ve světě i u nás vyvolávají velké otazníky o budoucnosti.
Jak udržovat a kultivovat demokracii pro budoucnost? TGM nám dal do vínku jasnou definici: „Demokracie je diskuse. Ale pravá diskuse je možná jen tam, kde si lidé vzájemně důvěřují a poctivě hledají pravdu.“
To je cesta, kterou bychom měli mít na paměti jak v Parlamentu, tak v krajských i obecních zastupitelstvech. Parlamentní demokracie musí umožnit diskusi, která byť odráží úroveň jednotlivých protagonistů, nesmí se účelově omezovat. Diskuse v Radě města je neveřejná, má být neomezována, výsledek by měl být závazný jako společný výstup. Komentované diskuse o průběhu jednání Rady města na veřejnosti či v tisku jsou dehonestující a nevhodné. Skutečným výstupem z těchto jednání pro veřejnost a realizaci je Usnesení.
Ing. Jaroslav Šula
Jaro v Kopřivnici
Je 21. březen, první jarní den. Ráno nás překvapil lehký poprašek sněhu, který se snesl během noci. Nicméně sluneční paprsky mu brzy daly zabrat. Po obědě jsem vyšla za pochůzkami do města a nestačím se divit. Místo sněhu se na chodnících bělají mocné vrstvy soli jako za nejtužší zimy. Technické služby asi zaznamenaly poslední záchvěv zimy a urychleně vyprázdnily sklady s posypovou solí, napadlo mne. A asi jsem nebyla daleko od pravdy. Snažím se vypudit myšlenku na to, že snad řidič posypového vozíku měl poruchu na sypači, nebo nedej bože byl pod vlivem návykové látky? Tuny drceného kamení, které od listopadu zdobí chodníky a netrpělivě čekají na odstranění, přibraly další ekologickou zátěž. Občane, dýchej zhluboka prach z ovzduší, je tady jaro! Ještě že alespoň cesty jsou od kamení osvobozeny pro nás pěšáky. Sice jsme neustále v ohrožení stále rostoucím počtem automobilů, ale bez nebezpečí zvrtnutí nohy na štěrku.
Ještě že nám občas pořádná dešťová nadílka trochu umyje chodníky! Díky nebesům!
Věra Kahánková
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.