Další pachuť v podání zastupitele Telaříka

Původně jsem nechtěl reagovat na článek v minulých KN, ale když je urážen slušný člověk a navíc se používají fatálně zkreslené informace, nelze jinak.

Pan Miroslav Bartoň jako aktivní sportovec a posléze obětavý trenér a člověk věnující se práci s dětmi a s mládeží si nezaslouží veřejné urážky z Vaší strany, pane Telaříku.

Také před časem byl aktivní ve věci získání umělého povrchu pro házenkářskou halu, když byla nabídnuta od svazu možnost odkoupení pro kopřivnickou házenou. Materiál byl téměř nový, po skončení mezinárodního juniorského turnaje, a nabídka pro odkoupení se jevila ekonomicky výhodná. Rada tehdy zareagovala na požadavek kopřivnické házené o dotaci, pro formální nedostatky ale příspěvek nebyl poskytnut a házenkáři museli tuto investiční akci realizovat z jiných zdrojů.

Ve Vašem článku se snažíte situaci ohledně ceny za materiál a jeho položení na celou halu, cca ve výši 450 tisíc korun, kriminalizovat, jako by si ty prostředky chtěl někdo odnést domů v batohu. Je to nechutné.

Až třeba začnete jednou pracovat s mládeží v nějakém sportu, budete jistě také jako pan Bartoň, usilovat o ty nejlepší materiální podmínky a vybavení sportovních hal. Je však zřejmé, že o tuto činnost neusilujete a že Váš zájem se upíná pouze k hledání „fiktivních neřestí“ těch druhých. Navíc je známo, že si články uvedeného typu necháváte psát jiným autorem, ale rád posléze připojíte svůj podpis. Tož tolik.

Ing. Jaroslav Šula



Centrum města

Dovolím si doplnit do diskuze k novému centru města rovněž kritickou poznámku, která se netýká samotného schváleného návrhu, nýbrž způsobu, jakým byl tento návrh vybrán. Má poznámka se dotýká faktu, že zadání zpracování návrhu revitalizace, jak bylo již několikrát dříve poznamenáno, bylo zadáno přímo konkrétnímu zpracovateli, bez vyhlášení jakékoli architektonické soutěže či výběrového řízení, což při tak zásadní proměně veřejného prostoru považuji přinejmenším za nestandardní. Je pochopitelné a chvályhodné, že představitelé města, architekti i další si přejí otázku centra města co nejdříve dotáhnout k úspěšné realizaci, z mnoha úhlů pohledu je ovšem zvolený postup značně odvážný a pro město jako precedens při dalších budoucích rozhodováních i potenciálně nebezpečný. Tím spíše, že jedním z hlavních motivů ke zvolení tohoto řešení, jak vyplynulo z komentářů zastupitelů, architektů i samotného starosty, je značně iracionální snaha vše co nejvíce urychlit a stihnout co nejdříve. Z mého pohledu by právě v těchto zásadních otázkách mělo být postupováno způsobem co nejpromyšlenějším a pokud možno co nejvíce otevřeným a transparentním, byť by to byla cesta poněkud zdlouhavá a obtížná.

Na závěr si dovolím citovat z publikace „RES PUBLICA: Kulturní centrum Kopřivnice“, kterou v roce 2014 připravilo k vydání město Kopřivnice a Architektonické studio Kamila Mrvy, tedy ti, kteří jsou dnes nejdůležitějšími aktéry v procesu přeměny centra města: „Jsme přesvědčeni, že veřejné zakázky by měly být – a u takto významných staveb a veřejných prostorů, jakou představuje například kulturní centrum v Kopřivnici, zcela jednoznačně – zadávány formou urbanistických a architektonických soutěží. Architektonická či urbanistická soutěž je jistě dlouhodobě nejspolehlivějším způsobem, jak lze dospět k získání toho nejvhodnějšího návrhu konkrétní stavby na zcela konkrétní místo.“

Mgr. Pavel Dvořák



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.