Psáno tajnou šifrou

Šifra – pro mnohé z nás zvláštní, v běžné řeči poněkud málo užívané slůvko. Moudrá encyklopedie uvádí: „šifra je tajný znak, též smluvené heslo, či zakódovaná zpráva. Je rozluštitelná podle klíče, který se pro předávání informací používá mezi subjekty, jež danou šifru užívají. Je písemnou značkou, popř. heslem, též zkratkou nahrazující podpis.“

Po několik tisíciletí však důležitou zprávou pro časy dnešní i budoucí. Do podoby obrazů i obrazců je vzkazem pravěkých lidí na stěnách jeskyní, které lidstvo nepřestává obdivovat. Též ostrým pazourkem vytesaných hieroglyfů – znaků obrázkového staroegyptského písma z pohřebišť u Abusíru. Vesnice vzdálené jen 20 km od Káhiry z dob 5. dynastie.

To vše je pro dnešního člověka nesmírně zajímavé, ale až příliš vzdálené a blízké vzdělancům. I dnešní moderní člověk může užívat tajných znaků a zkratek, které mu usnadňují a ozvláštňují život. Ve vzpomínkách se často vracím na dobu po ukončení základní školní docházky s těžkou hlavou – a co dál? Po dobře míněné radě mé kamarádky to vyřešila úspěšně složená přijímací zkouška na střední škole – zvané tenkrát jako hospodářské v Opavě. Škola s všeobecným přehledem, hlavně pro dívky, zaměřená na větev se znalostmi na účetnictví. Tu jsem okamžitě zavrhla, jelikož účtařina a matematika vůbec mi vždy naháněly strach.

Opačná větev mne zaujala okamžitě pro zaměření na nádheru češtiny, slohu, sekretářskou praxi, hlavně však s taji těsnopisu a stenotypistiky. Ano, tady jsem správně – bylo moje rozhodnutí. Dodnes děkuji a hlavně vzpomínám na přísné, ale výborné profesory – jazyka českého, těsnopisu a psaní na stroji. Okamžitou oblibu si získal především předmět složený z jemných čárek, místy zesílených, které v sobě tají svůj význam. Tají vše, o čem nemusí vědět naše okolí, vyznává hlavně rychlost a navíc vás dokonale proškolí v gramatice, když svůj stenozáznam přepisujete do latinky na psacím stroji. I tvorba zkratek pro rychlost a přesnost záznamu se trvale usadí ve vaší hlavě.

A tak se stalo, že jsem před ukončením studia úspěšně složila státní zkoušku z těsnopisu před komisí Státního ústavu těsnopisného v Praze.

Po celou dobu své praxe jsem využívala svých nabytých znalostí ze školy. Nejvíce mne však těší, že přes propast let se z mé hlavy odmítají vytratit těsnopisné zkratky a radost ze zápisu jen pro moji potřebu. Rychlost samozřejmě časem vyprchala, avšak záznamy různých textů, poznámky důležité pro můj život, poznámky pro oživení paměti zůstávají a těší mne.

Koncem minulého roku jsem na jedné ze stanic ČRo nesoucí jméno naší nejkrásnější řeky uslyšela vzkaz, že v „těsnopisné řeči“ kdysi dávno vyšla kniha – kniha mi nejmilejší – Babička. Informace přeskočila na moje vnuky s prosbou „kdyby snad měli příležitost obejít známé jim antikvariáty“. Uvěřila jsem na zázrak, když o posledních Vánocích ležela pod stromečkem brožovaná knížka Babičky, vydaná v roce 1947, ilustrovaná něžnou perokresbou. Na hřbetě knížky stojí – těsnopisně upravil Vl. Stejskal. V úvodu je dále vepsáno „V Praze 24. března 1947. Věnováno mým prvním učitelům těsnopisu: Františku Pospíšilovi a Janu Šabršulovi, řediteli obchodních učilišť, jenž zahynul v letech německé okupace 1939-45 v koncentračním táboře v Osvěčimi“.

Moje poděkování patří vnukovi Kryštofovi, který s ostrovtipem jemu vlastním i vkusem při výběru dárků, tuto vzácnost našel v jednom z pražských antikvariátů. Netuší, jakou radost mi způsobil. Je jen velká škoda, že žádná ze současných obchodních akademií těsnopisu nevyučuje. Mnozí z nás vědí, že jeho znalosti využívají například zapisovatelé v průběhu zasedání Poslanecké sněmovny. Těsnopisný záznam je v záznamu přesnější a po létech doložitelný. V. Horáková



Sláva MRVO LANDU!

Když jsem se vracel z veřejného projednávání studie nového centra Kopřivnice, připadal jsem si jako ve zlém snu. Pokud se ptáte proč, pokusím se toto stručně objasnit. Zpracovatelé studie dostali za úkol navrhnout nové, reprezentativní centrum města. Už to slovo „reprezentativní“ nevěští nic dobrého. Skutek ale předčil mé očekávání. Namísto příjemných míst k setkávání občanů města i jeho návštěvníků u hodin, ve stínu altánku a u fontány bude zelený kopec protkaný cik-cak chodníky a prázdná plocha před kulturním domem.

Tomuto vévodí betonové monstrum ve tvaru televizoru. Ptáte se spolu se mnou PROČ? Protože takováto náměstí mají všude!

Položme si společně několik otázek. Musíme se nutně opičit? Nemůžeme mít naše centrum města takové, jak vyhovuje nám - občanům? Proč se nemůžeme vyjádřit k jiným variantám řešení? Proč musí být zničeno množství vzrostlých stromů a keřů v centru města s tak špatným ovzduším? Musí být doslova vyhozeny obrovské prostředky z rozpočtu města na likvidaci toho, co je plně funkční? Odpověď je jasná. Náměstí bude takové, jak si je představují někteří ambiciozní politici a architekti, ať to stojí, co to stojí. My si za vaše peníze - občané, vybudujeme svůj pomník.

Doufám, že si podobné otázky budete klást, vážení spoluobčané, až půjdete po mnohém z rozpadajících se chodníků, okolo chátrající školy na Náměstí, okolo zanedbaných hřišť a zelených ploch našich sídlišť, či dlouholetého pomníku neschopnosti - domova důchodců.

Stejně tak, až budete mít obavu o svou zubní náhradu při cestě po Štramberské, nebo budete marně hledat místo na zaparkování na sídlišti. Toto jsou skutečné problémy Kopřivnice!

Nenechme se zpracovávat současnou masivní propagandou ze strany vedení města, že i na to bude. Nebude. Nejsme naivní hlupáci, kteří neumí napočítat do pěti. Pokud bude návrh přijat, omezí se, nebo se ani nezahájí, další nutné akce. Balík peněz je jen jeden. Teď si možná řeknete, že jenom straším. Ne. Uvedu jen několik příkladů z mnoha. Lávka pro pěší od TESCA k Dělnické je naprosto zanedbaná s rozpadlým asfaltem - oprava se do rozpočtu města nedostala. Podnět do Strategického plánu - Revitalizace zanedbaného sídliště Pod Morávií - prioritou jsou jiné akce. Rekonstrukce koupaliště - odložena, nezadán ani projekt.

Závěrem si dovoluji vyslovit naději, že vy, vážení spoluobčané, se zamyslíte nad tím, co jsem uvedl. Ať souhlasíte nebo ne, a pokud jste tak už neučinili, vstanete ze svých gaučů a od orosených sklenic a aktivně se zapojíte do veřejného dění ve městě, ať je skutečně Zdravé, jak nás přesvědčují naši politici.

Ing. Zdeněk Šustr



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.