Hrozby a naděje 1/7
Rozkymácený svět
Vše souvisí se vším, události je třeba posuzovat v širším kontextu. To je základ pro hledání správných řešení.
Žijeme v době narůstající intenzity celosvětových nepokojů, lidé se dali do pohybu za zdánlivě lepším životem, exodus z jihu a východu směrem na sever a na západ. Nerozumíme tomu, jako by se ze života vytrácely hodnoty, na které od nepaměti sázíme, náš život je mediálně bombardován negacemi všeho druhu.
Jsme jako lidstvo modré planety v ohrožení? Jaké jsou současné hrozby a jaké naděje? Můžeme jako státy, komunity či jednotlivci s tím něco dělat? Jsme vůbec připraveni na jednotlivé hrozby? A jaké máme naděje? To vše jsou otázky hodné zamyšlení.
Hrozby a naděje jsou jako kyvadlo života, které rovnoměrně kmitá kolem rovnovážné polohy, zleva doprava a zprava doleva, menší či větší výkyvy hrozeb na jednu stranu je třeba eliminovat obdobnými výkyvy pro naději na straně druhé. Očekávanou hrozbu je nutno vyvažovat nadějí, že situaci zvládnu. Stabilitou je dosažení vnitřního pokoje pro jednotlivce, společenství nebo zemi. Cílem je zvládnout jakýkoliv stres či strach. Úkolem doby je eliminovat hrozby hledáním adekvátních nadějí pro vyrovnaný a šťastný život.
Základními podmínkami pro kvalitní život každého jedince, respektive lidstvo jsou elementární jistoty a osobní bezpečí. Co je pro mne dlouhodobou životní jistotou, což je jakási konstanta, to musím chránit. Pokud se ukáže hrozba, že jistotu ztrácím, musím vše vyvažovat nadějí, že se tak přesto nestane. Pak jsem schopen si zachovat vnitřní klid a nastálou situaci zvládnout.
Stejně je tomu s bezpečím. Země si odedávna hlídaly své hranice před nepřítelem, proti hrozbám vnějšího útlaku stály naděje, že obrana země a jejich občanů je dostatečně silná a odolná. Pak jsou občané úzce spjati se svou zemí, s důvěrou jsou ochotni tomu napomáhat.
Naděje je tedy motorem života, odpovědí na jakoukoliv hrozbu a její eliminaci.
Bezpečnostní situace ve světě se dramaticky mění ve druhé polovině dvacátého století a to mísením lidí a kultur, vyvrcholením je současné 21. století. Bezpečné země se zavedenými demokraciemi náhle čelí barbarským hrozbám jako vystřiženým ze středověku. Evropa je infikována hrdlořezy, ozbrojenými jednotlivci či skupinami, pro které ani jejich vlastní život nemá žádnou cenu, a proto jsou připraveni v různý čas a na různých místech zabíjet nic netušící pokojné občany.
Je to hrozba, která má vyvolávat obecný strach z násilí, na které není Evropa evidentně připravena. I tyto hrozby je však třeba vyvažovat nadějemi, že existují cesty k zajištění bezpečí. Úkolem doby je společný postup Evropy, především jak zabránit relativizaci hodnot a uhájení zavedených vzorců chování. Na úkor práv jednotlivců bude třeba posílit funkce státu pro adekvátní obranu. Evropa si nesmí nechat vnutit chaos a násilí jiných kultur. Odpovědnost je stejně jako na současných představitelích demokratické moci, tak i na občanské společnosti, resp. každém jedinci. Potřeba je jednat, a to právě tady a teď. Ing. Jaroslav Šula
Vánoce, ach, Vánoce
Každým rokem je to stejné. Těšení se, přípravy, nákupy, starosti, radosti – a než se člověk naděje, Vánoce jsou pryč.
Kdo se zaměří jen na materiální stránku těchto svátků, o mnohé se ochudí, protože Vánoce jsou hlavně duchovním poselstvím.
A toto v hojné míře naplnily adventní a vánoční koncerty Pěveckého sdružení Kopřivnice (dále PSK) pro rok 2015. První byl adventní koncert u příležitosti rozsvícení vánočního stromu v Bordovicích dne 28.11.2015.
V neděli 20.12.2015 se uskutečnily dva koncerty, a to v Závišicích a v Hodslavicích. Na těchto koncertech se s vlastním programem úspěšně uvedl i PS Gaudium První SZUŠ MIS music z Kopřivnice pod taktovkou paní Věry Michálkové a dále vystupoval spolu s PSK na všech dalších koncertech.
Dne 28.12.2015 v plně obsazeném kostele sv. Jana Křtitele ve Frenštátě proběhl další vánoční koncert, na jehož organizaci se spolupodílela Matice Frenštátská.
Téhož dne v 19 hodin se konal závěrečný koncert v kostele sv. Bartoloměje v Kopřivnici, už tradičně zaplněném do posledního místa.
Program vánočních koncertů PSK byl zahájen nejznámější křesťanskou modlitbou Otčenáš ve trojím hudebním zpracování s latinským, českým a francouzským textem. Nechyběla vánoční mše a to Vánoční mše pastýřská autora Antonína Hradila, zpívaly se koledy a vánoční písně různých žánrů.
Program koncertů řídili pan Pavel Altrichter, paní Eva Pajdlová a paní Věra Michálková, sóla zpívali pan Petr Černoch, pan Pavel Hruška, paní Marcela Šumberová a paní Božena Sopuchová. Na varhany doprovázela paní Marie Melnarová a průvodním slovem koncerty uváděla paní Vlasta Hýžová.
Vánoční hymnus Narodil se Kristus Pán v závěru koncertu zpívali spolu s účinkujícími i všichni posluchači.
Vánoce 2015 jsou za námi, ale jejich poselství – pokoj všem lidem dobré vůle – trvá a bude trvat po celý rok 2016.
Sylva Dobečková, jednatelka PSK
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
