Co všechno se bude muset ještě stát? - 2
(Dokončení z minulého čísla)
Důvody pro svolání schůze jsou následující: okamžité odvolání ředitelky Mündleinové a několika dalších zaměstnanců Střediska sociálních služeb města Kopřivnice (dále jen SSSmK), pro vážná pochybení, vyhrožování a vydírání, nejen obyvatelům našeho domu, ale i zaměstnancům SSSmK, dále pak všichni trváme na tom, aby byl nařízen audit na vyúčtování tepla a teplé vody za celé období, kdy je ve funkci ekonomka Chromečková a ředitelka Mündleinová. Již vloni jsem vyúčtování reklamoval u ředitelky a dostalo se nám odpovědi, že je vše v pořádku. Vyúčtování dostáváme ve dvojím provedení, od firmy Techstain Ostrava a druhé upravené ekonomkou SSSmK. Ty jsou však pokud jde o přeplatky více jak o 2/3 nižší, než jaké uvádí Techstain. Vloni jsem proto konzultoval vyúčtování jak s ekonomy Techstainu, tak s několika ekonomy, kteří zpracovávají vyúčtování pro okolní bytová družstva. Všichni do jednoho se shodli na tom, že zejména vyúčtování nákladů na společné prostory je přinejmenším podivné. Všichni také trváme na tom, aby našemu domu byl navrácen status Domu s pečovatelskou službou (dále jen DPS). Obyvatelé našeho domu jsou přesvědčeni, že status DPS byl radou města zrušen záměrně a to jen proto, aby mohlo být s účinností od 1. 1. 2013 navýšeno nájemné. U některých seniorů se jedná o navýšení více jak 1000 Kč měsíčně. Je zajímavé, že v okolních městech fungují DPS bez problémů a náš dům, ať již v úředním styku, ale i při jiných příležitostech je stále zmiňován jako DPS. Nemůžeme souhlasit s tím, co Rysová stále opakovala, že jsme obyčejný panelák, s nájemními byty města, byť zvláštního určení. Nejsme obyčejný panelák, v našem domě bydlí pouze senioři a nemocní lidé, kdy někteří jsou tak vážně fyzicky a psychicky nemocní, že by měli být umístěni ve zcela jiných zařízeních. Chceme také hovořit o dalším nehorázném zvýšení ceny stravenek nařízené ředitelkou. Naši senioři platí až 82 Kč/den, zatímco ve Včelíně, kde také vaří pan Skurka pro seniory, si lze vybrat ze tří jídel a cena jedné stravenky je 50 Kč/den. Tentýž pan Skurka vozí mimo jiné i obědy do jídelny MěÚ. Byli bychom rovněž rádi, aby byla nařízena kontrola hospodaření SSSmK.
Jaroslav Dvořák
Tenisová školička v MŠ Česká
Pod názvem Tenisová školička naše Mateřská škola Česká nabízí již druhým rokem rodičům a jejich dětem možnost získání základních tenisových pohybových dovedností, jakož i seznámení s elementárními pojmy a pravidly, kterými se tato hra řídí.
Základní myšlenka a nápad vzešel především z výhodné polohy naší MŠ, která je v docházkové vzdálenosti od tenisového klubu a z komunikace s jeho vedením, kdy se našly jak volné kapacity prostorové, tak trenéři, kteří byli ochotni na sebe vzít zodpovědnost za metodické vedení dětí.
Zájem rodičů nás překvapil, protože byl vyšší, než jsme mohli uspokojit. Nastavili jsme tedy věkovou hranici čtyř let jako jediné kritérium pro přijetí dítěte do Tenisové školičky. I poté jsme však překročili původně plánovaný počet dětí téměř dvojnásobně.
Protože jsme však chtěli vyjít vstříc rodičům i dětem, přijali jsme všech 16 dětí, přizpůsobili organizaci jednotlivých lekcí a v květnu roku 2012 jsme Tenisovou školičku spustili. Děti absolvovaly 10 lekcí, každá trvala 60 minut.
Poslední, desátá lekce je vždy ukázková, a tak trochu slavnostní. Zveme na ni jednak spolužáky ze školy, a také hlavně rodiče a prarodiče, kteří se přijdou v překvapivě hojném počtu na své děti podívat a povzbudit je.
Musíme také říci, že rodiče byli zváni a vítáni na každé lekci, a také toho hojně využívali. V současné době probíhá již třetí ročník naší Tenisové školičky a slavnostní ukončení máme naplánováno na 19. 6. 2013.
Velmi rádi bychom vyjádřili poděkování paní trenérce Libě Dočkalové, která je mimochodem vrstevnicí a bývalou soupeřkou Hany Mandlíkové, za její ochotu ke spolupráci, důslednost a profesionalitu, se kterou k práci s dětmi přistupovala, a také za odvahu, se kterou s námi šla do tak nejistého podniku, jakým Tenisová školička pro předškolní děti zpočátku byla.
Mgr. Svatava Daňová, MŠ Česká
To tu ještě nebylo
Středeční brzké ráno 12. 6. bylo na náměstí T.G.M. neobvykle živo. Zaplnilo se totiž seniory. Mnozí ještě rozespalí Kopřivničané, kteří spěchali do zaměstnání, mohli nabýt dojmu, že jde o nesmrtelnou akci „Šmejdi“, nebo že je v Kaťáku všechno za dvacet. Moc s tím neladil akorát přívěs u přistaveného autobusu a množství kol.
Na ten den totiž připravil Odbor sociálních věcí a zdravotnictví (SVZ) při MÚ pro cílovou skupinu „Aktivní senioři bez omezení věku“ cyklozájezd „Poznáváme cyklostezky Jižní Moravy“ aneb „Ta naše Morava...“. Pod vedením paní Mikulenkové (SVZ) a Blahutové (RM), které to všechno vymyslely a připravily, se vydalo 41 cyklistů a 8 pěších do nejromantičtějšího území v Česku, Lednicko-Valtického areálu. Nabídka byla pestrá. Dvě trasy pro cyklisty, dvě pro pěší. Autobus pohodlný, řidič perfektní, počasí první den po deštivém období slunečné. A když jsme od tohoto organizačního minitýmu obdrželi popis tras s mapami a byly zodpovězeny s jejich všudypřítomným úsměvem všechny dotazy, bylo nutné se ubezpečit, že již nespíme a že se nám to nezdá.
Ten den byl jako vymalovaný. Příjemné teplo, krásná krajina. Díky tomu, že je toto území v seznamu světového dědictví Unesco, stezky bez asfaltu a zámkové dlažby. A když se k tomu přidaly romantické stavby a na obloze nádherné mraky, mnozí nabyli dojmu, že tak nějak vypadá ten pozemský ráj. Téměř pro všechny byla návštěva především Lednice i vzpomínkou na školní výlety. A byli tu takoví, u kterých to byla vzpomínka více než sedmdesát let stará. Prostě ta akce neměla chybu. Ta byla pouze v popisu tras. Naše vedoucí nás seniory asi trochu podcenily. Předpokládaly totiž, že největší počet účastníků pojede mírně náročnou trasu. Na tu se však vydalo pouze 9 z 41 cyklistů. Rovněž jejich domněnka, že nebývalé ticho v autobusu při zpáteční cestě je důsledkem únavy, nebyla přesná. To jsme si totiž třídili zážitky a dojmy, abychom mohli poskytnout svým blízkým ucelenou informaci. Možná, že se mezi cyklisty našel i někdo, kdo zjistil, že kolo pro něho již není famózní věc a že asi nebude zdrojem jeho zábavy.
(Pokračování v příštím čísle)
Antonín Vurst
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce
