Jak jsem se stal lhářem - 2
(Dokončení z minulého čísla)
Kde jsou ty peníze? Další roky jsem nepočítal. Proč? Od toho jsou snad placení úředníci města. Že bojuji proti HC? Nebojuji. Vychoval jsem řadu hokejistů, mám tam syna, vnuky, mám tam hodně kamarádů. Bojuji ovšem proti těm, kteří zneužívají velkorysost města. A poněvadž mi není lhostejné, kam se kopřivnický sport ubírá, hodlám v příštím období aktivně vstoupit do komunální politiky, a jak jsem zjistil – nejen JÁ.
Proto pane místostarosto ing. Kopečný – myslím, že po zjištění tohoto skutku se v nejbližší době dozvíme o opravdových lhářích. A předpokládám, že mně se za to obvinění omluvíte.
S pozdravem
Jaroslav Bonk
Reakce na článek Aleny Pištělákové
Nebylo vůbec těžké zjistit, jak úzké vazby má podnikatelka Pištěláková na vedení našeho města a komu se chce článkem zavděčit. Hloupě a účelově zmiňuje, co všechno bylo v našem domě realizováno, např. vstupní dveře na fotobuňku, nové poštovní schránky, měřiče tepla apod. Cukrárna, holič, místnost lékařů a rehabilitace slouží hlavně lidem zvenku. Zapomněla se však zmínit, že našemu domu se právem říká „Dům hrůzy“. Senioři žijí v nedůstojných podmínkách, kromě oken, která byla v havarijním stavu, město do vybavení bytů za 18 let neinvestovalo ani korunu. Vše je původní – plechové rezivějící kuchyňské linky, sporáky, na kterých funguje mnohdy jen jedna plotýnka, trouby nepečou, omlácené koupelové vaničky, elektroinstalace v hliníku, původní poruchová vodoinstalace, poruchové centrální odsávání, poruchové výtahy a původní zastaralé a poruchové vybavení rehabilitace, zatímco na MěÚ se do zařízení a vybavení kanceláří, vybavení kuchyněk, nových výtahů, sprchových koutů apod. investovalo z peněž daňových poplatníků mnoho milionů. Nezmínila se také, jak jedná vedení SSSmK se seniory a zaměstnanci (zastrašování a vyhrožování). Pokud najde odvahu podívat se nám do očí a ohlásí se předem, domluvím jí schůzku s dotčenými a nahněvanými seniory, aby jí mohli od plic říci, co si o jejím článku myslí, ukáži jí několik záludností v našem domě a jí, případně i dalším zájemcům též, jaké vážné nebezpečí hrozí těm, kteří jsou umístění v tzv. Domovinkách. Píše rovněž, že se pravice v příštích komunálních volbách nemusí obávat. Skutečnost je taková, že oblíbenost vedení našeho města je tak mizerná, že horší být nemůže. Právě v těchto dnech si tisíce občanů města a okolí uvědomují, že to byla hlavně ODS v čele s Klausem, která způsobila, že kdysi tak slavný závod TATRA je tam, kde je dnes, prodaná v dražbě za ubohých 176 milionů.
Dokáži přijmout věcnou kritiku, ale pouze v případě, pokud ji napíše inteligentní člověk.
Jaroslav Dvořák
Reakce na příspěvek pana Bonka
Dovolte mi prosím napsat pár řádek, jako reakci na příspěvek pana Bonka.
Jsem členem Sportovní komise při Radě města Kopřivnice, bývalým dlouholetým prezidentem HC Kopřivnice (1996-2009) a vnímám článek pana Bonka jako kritiku činnosti této komise. Je mi jasné, že rozdělování dotací do čehokoliv, sport nevyjímaje, je vždy dílem subjektivního názoru. Nikdy nebudou spokojeni všichni, ale rád bych pana Bonka ubezpečil, že návrh na rozdělení dotací do kopřivnického sportu vypracovala Sportovní komise s nejlepším vědomím a svědomím a vycházel z nové Koncepce sportu, kterou rovněž navrhla Sportovní komise. Tento návrh byl následně zpracován Odborem školství, kultury a sportu města Kopřivnice, předán ke schválení Radě města a následně Zastupitelstvu města, které tento návrh schválilo. Tolik vysvětlení k postavení Sportovní komise.
Samozřejmě všichni členové této komise vnímají různé připomínky jednotlivých klubů na území města a tak tomu bylo i u pana Bonka, se kterým jsem já osobně nejméně dvakrát na toto téma mluvil telefonicky. Vzhledem k tomu, že návrh na rozdělení dotací běžných i mimořádných (např. z hazardu) je poměrně obsáhlý, pozval jsem pana Bonka 29. 11. 2012 na osobní schůzku, která se měla konat dne 3. 12. 2012 v 18 hodin. Zároveň jsem pozval i pana Miroslava Bartoně, předsedu Sportovní komise. Na této schůzce jsme chtěli panu Bonkovi objasnit postup při vypracování Koncepce sportu a následný návrh klíče k rozdělení dotací. Pan Bonk se však na schůzku bez omluvy nedostavil. Je to samozřejmě škoda, neboť s informacemi přímo od členů Sportovní komise se mohl vyvarovat svého komického vystoupení na jednání Zastupitelstva města konaného 13. 12. 2012.
Vážím si všech lidí, kteří podporují jakkoliv sport, nebo pracují nad rámec svých povinností pro sport v Kopřivnici, vážím si velice i práce pana Bonka, kterou pro hokej v Kopřivnici odvedl za mnoho let, kdy byl členem našeho klubu.
(Pokračování příště)
Ing. Jaroslav Hrubý
Bazén
V sobotu 16. března 2013 se sešla početná skupina kopřivnických pionýrů a společně vyrazila na bazén. Před krytým bazénem na nás čekali pionýři ze Studénky a poté už jsme se mohli jít do šaten převléknout a hurá do vody. Bazén jsme měli jenom pro sebe, a tudíž dostatek prostoru pro vodní radovánky.
Po krátkém rozplavání byla utvořena 2 družstva, která spolu soupeřila v několika vodních disciplínách. Nechyběla štafeta, běh ve vodě, závody, honěná i podplavávání a po krátké přestávce přišlo na řadu vodní pólo. Menší děti si dostatečně vyhrály v malém bazénku.
Po umytí a usušení jsme společně vyrazili do Lašského muzea na výstavu Krojovaných panenek.
Za PS Kopřivnice Kamila Šumšalová
Velikonoční výtvarné činohrátky
Blíží se Velikonoce a my jsme si tuto příležitost nemohli nechat ujít. V pátek 22. března 2013 se v klubovně sešly velikonočně naladěné děti a jejich vedoucí. Po krátkých přípravách se dali do práce.
Pod jejich rukama vznikaly nádherná vajíčka malovaná horkým voskem, vystříhávaná z různých barevných papírů, lepená a zdobená mašličkami. Další skupinka vyráběla z papírových obalů od vajíček hnízdečka pro kuřátka.
Nechyběla ani výroba papírových slepiček, které sloužily jako stojánek na namalované vajíčko a další velikonočně laděné výrobky.
Za PS Kopřivnice Kamila Šumšalová
I tatínkové si umějí hrát
Už potřetí si v naší školce kromě dětí hráli i jejich tatínkové, dědečci a strýčci. Tentokrát se museli pekelně soustředit u hry PEXESO. Vylosované dvojice si mohly vybrat z různých druhů pexes – pohádkové, písmenkové, zvířecí anebo pexeso s trpaslíky. Bylo vidět, že děti doma pořádně trénovaly a nejednou se stalo, že si obrázky na pexesu pamatovaly lépe než tatínkové. Během celého soutěživého odpoledne se mohli všichni občerstvit malými dobrotami a asi po hodině hraní, kdy se hráči mezi sebou střídali a měnili, jsme mohli poblahopřát absolutním vítězům a předat jim zaslouženou výhru. Nakonec si ale za opravdovou snahu a výdrž vysloužili odměnu všichni – děti i tatínkové.
Za MŠ Mniší Bc. Věra Šablaturová
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
