Poděkování
Rádi bychom touto cestou poděkovali za skvělou organizaci lyžařského zájezdu pro rodiče a děti do Rakouska (Saalbach - Hinerglemm), který pořádal DDM Kopřivnice a Lyžařská škola Sluníčko.
Zájezd se konal o jarních prázdninách pod vedením paní Jany Hanzelkové ve spolupráci s firmou Pavel. Vše bylo perfektně připraveno, takže velký dík za pěkné dny.
Za všechny spokojené rodina Frýdlova
Interaktivní výstavy
Minulý týden jsme s dětmi navštívili jednu z interaktivních výstav, které se čas od času pořádají v Kopřivnici. I když to máme trošku z ruky, rádi si uděláme minivýlet do Kopřivnice, třeba i pěšky, protože tyto výstavy opravdu stojí za to.
Výstavy – a navštívili jsme jich už několik – jsou připravovány v místech, kde si jen tak nezajdete (Fojtství, Lašské muzeum, Technické muzeum). Jsou připravovány s láskou a vtipem něco lidem sdělit. Jsou připravovány jak pro dospěláky, tak i pro ty nejmenší. Každý tam najde něco, co jej zaujme a obohatí. Jsou prostě super. Na té poslední Zapomenutá Kopřivnice - malovaná fotografie, to bylo opravdu zajímavé. I když byly obrázky z doby dávno minulé, bylo možné na nich najít budovy, které přetrvaly a my kolem nich denně procházíme. Společně jsme hledali obrazy s fotografií stavení, ve kterém jsme právě byli, nacházeli krajinu, kterou jsme pozorovali z okna Fojtství – Bílou horu. Na několika fotografiích jsme našli školu a kostel, kolem kterých jsme ráno šli na tuto výstavu. Vše jsme společně srovnávali a zjišťovali, jaké to bylo kdysi a jaké je to nyní. Jaké chaloupky obývali naši předkové a v jakých panelových domech, které našim dětem připadají jako mrakodrapy, žijí lidé dnes. Na závěr si děti ve skupince vybraly jednu fotografii, kterou pak společně výtvarně zpracovaly svýma očima. Vznikla tak úžasná dílka, v úžasně tvůrčí atmosféře. Co všechno si děti domů ve svých hlavičkách odnesly, o tom snad netřeba ani psát. My bychom rádi poděkovali všem, kteří se na těchto aktivitách podílejí a výstavy připravují. Už se těšíme na další setkání – Krojované panenky v Lašském muzeu a výstavu Igráčků v Technickém muzeu Tatra. Přejeme pořadatelům stále více návštěvníků, kteří si tu najdou to hezké, poučné a zajímavé a budou se často vracet. Ivana, Markéta a děti z MŠ v Lubině.
Jak jsem se stal lhářem
Dne 7. 3. 2013 jsem se zúčastnil zasedání Zastupitelstva města Kopřivnice, kde se mimo jiné projednávaly dotace pro sportovní kluby. Kritéria dotací vypracovala sportovní komise. Ale většina klubů nesouhlasí s roztříděním klubů do kategorií. A komise zapomněla na jeden z nejdůležitějších bodů a to je bod Úspěšnost a návratnost dotací. Na tento bod by se dle mně mělo přihlížet s velkou vážností. Z mého téměř 25letého působení v HC Kopřivnice si pamatuji, že úspěšní odchovanci se podíleli nebo podílejí na chodu klubu jako např. můj syn Radek, který přispěl klubu vysokými finančními částkami, nebo Vašek Varaďa pořízením hokejové výstroje pro žáky. Dále se také podíleli na sportovních akcích (hráči NHL 2x), které byly zaměřeny hlavně pro naši mládež. Mimo jiné se také zúčastňovali jiných sportovních akcí na území města Kopřivnice. Dokonce se můj syn Radek zúčastňuje i přes jeho náročný program (stále profesionální hráč) tréninků mládeže, popřípadě i zápasů jako trenér. Možná jsem na některé hokejisty zapomněl, kteří takto podporují sport, ti mi snad prominou a možná se připomenou. To, že Radek a Venca se klubu věnují, beru od nich jako úctu ke klubu a městu, které se také podílelo na jejich úspěších. Já osobně jsem působil dlouho v klubu jako trenér a také funkcionář, pro čtenáře zcela zdarma, takže průpovídky, že jsem na klub naštvaný, že mně vyhodili, nejsou pravdivé, což vám jistě potvrdí bývalý prezident klubu ing. Hrubý.
Samozřejmě byli i takoví, kteří dlouhou dobu hráli vrcholné soutěže a nepřispěli ničím. A teď píšou jak chtějí zachraňovat hokej v Kopřivnici, ale nepíšou, že chtějí zachránit hlavně sebe (Libor Polášek). Dokonce i fotbalisté mají ze svých bývalých řad sponzora (Paciorek), ale to neznamená, že by to měl být preferovaný klub. Výhodou tohoto klubu je, že většina hráčů přejde do mužů a pokračují ve své činnosti. Možná, že se pletu, ale neznám nikoho z bývalých hráčů, který by klub házené podporoval. Nevidím důvod, proč by tento klub měl být prioritní, protože důležité také je, jaký je o házenou ve městě zájem a kolik třeba chodí diváků (300 diváků za měsíc).
(Pokračování příště)
Jaroslav Bonk
Reakce na dopis pana Krutílka
Se zájmem jsem čekal (a věřte mi, nebyl jsem sám), pane Krutílku, jak zareagujete na můj dopis (KN 6/2013), a musím vám moc poděkovat. Konečně jste mi otevřel oči, už vím, koho mám proti sobě. Ale abych vám opravdu bezezbytku porozuměl, dovolte mi pár poznámek a otázek. Nejprve musím ocenit houževnatost vaší argumentace, ovšem na druhou stranu v ní naprosto postrádám to nejpodstatnější – objektivitu. Hned vám uvedu příklad vašeho neobjektivního uvažování: „ale když takto vystupujete jako učitel…“ (KN 9/2013). Jako učitel se vyjadřuji k tomu, v čem jsem erudován (UP Olomouc, Filozofická fakulta, obor historie, latinská filologie - červený diplom z roku 2002). Můžete mi, pane Krutílku, prozradit, jaká je vaše odbornost, která vás opravňuje vyjadřovat se k odborným historickým otázkám? V úvodu své úvahy se svěřujete, „že jste celý život pracoval jako dělník, čímž jste vytvářel přídavnou či přidanou hodnotu“. Tady vás musím poopravit, jedná se totiž o „nadhodnotu“, jeden ze stěžejních pojmů učení Karla Marxe. Znamená to, že marxismus považujete za své celoživotní ideologické východisko? Transparentnost vaši voliči bezesporu ocení!
A jakou kvalifikací, pane Krutílku, disponujete, že si dokonce dovolíte poučovat zaměstnance státní správy – úředníky s náležitou odbornou kvalifikací, co mají či nemají dělat, nebo „co si musí“ uvědomit? Znamená to, že státní úředníci musí to, co si přejete vy? V pozadí našeho občanského sporu totiž stojí udělení půlmilionové dotace z městského rozpočtu pro farnosti Kopřivnice, Lubina a Vlčovice. Za tyto peníze mají být opravena vitrážová okna, obrazy křížové cesty a vchodové dveře zasazené do gotického portálu. Pokud opravdu nemají žádnou uměleckou hodnotu, jak tvrdíte, pak nechápu, proč k odborné konzultaci byli přizváni pracovníci Národního památkového ústavu z Ostravy? Měly si dotčené farnosti nechat vystavit posudek snad u vás?
(Pokračování příště)
Tomáš Sedoník
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
