Krutílek panu Sedoníkovi
Nemohu se nevyjádřit k příspěvku pana Sedoníka, kterým reaguje na můj příspěvek v KN č. 1/2013. Neměl jsem v úmyslu využít této tiskoviny ke slovní přestřelce mezi dvěma obyvateli našeho města. Každý má právo svobodně vyjádřit svůj názor, zvláště, jestli se týká takovéto věci, jako jsou dotace z městského rozpočtu, což jsou vlastně peníze nás všech. Každý zaměstnanec státní správy si musí uvědomit, že peníze, které přerozděluje, nevznikly jeho úřadováním. Jsou ale výsledkem těch činností, které vytvářejí přídavnou hodnotu. Já jsem celý život pracoval jako dělník, takže jsem tuto přidanou hodnotu vytvářel, proto bych byl rád, aby mnou na daních odvedené peníze byly používány na rozumnější činnosti, než je dotování takové pochybné instituce, jako je katolická církev. Kdyby pan Sedoník vyjádřil svůj názor jako občan, tak je to jeho věc. Avšak ve svém příspěvku vystupoval jako pedagogický pracovník. Kdyby vyučoval na nějakém církevním gymnáziu, tak by jeho názory bylo možno pochopit. Ale když takto vystupuje jako učitel novojičínského gymnázia, tak mne oblévá studený pot, když si představím, že své dogmatické názory (které získal při své aktivní činnosti u jezuitů) přednáší svým žákům. Ještě horší je ale to, že je schopen vyhodit od maturitní zkoušky žáka, který by projevil jiný názor než ten, který je v souladu s církevními dogmaty. Stejně jako já budou asi překvapeni i rodiče žáků, kteří studují gymnázium v Novém Jičíně. Vážený pane pedagogu, z Vašeho příspěvku vyplynulo, že hodnotíte žáka podle toho, jakou „podšívku“ má jeho sako. Vezměte na vědomí, že občané, kteří mají sako s černou podšívkou (což je Váš případ), jsou v naší společnosti v drtivé menšině, a tak většinová společnost očekává určitou zdrženlivost v zasahování do obecných záležitostí. Rovněž by nebylo od věci, kdyby se k příspěvku pana Sedoníka vyjádřilo i vedení zmíněného gymnázia.
P.S. Pan Sedoník poukazuje, že zmíněná dotace je určena na opravu uměleckých předmětů. Jsou dveře a okna kostela uměleckým předmětem?
Josef Krutílek
Reakce na dopis čtenáře
Když jsem si přečetla dopis pana Jaroslava Dvořáka ze dne 14. 2. 2013 o nedůstojných podmínkách, v jakých jsou nuceni žít senioři v domě na ul. České 320, kde jsou poskytovány odlehčovací (domovinka), pečovatelské a také zdravotnické služby, kde se podle pisatele za 17 let neinvestovala městem ani koruna, kde se rada města v čele se starostou zasadila o to, že dům přišel o status Domu s pečovatelskou službou, a kde se s lidmi jedná jako s onucemi, nepochopila jsem, že takovou snůšku lží dokáže někdo napsat. Občané, kteří nevyužívali nikdy tyto služby a neznají provoz domu, mohou po přečtení článku těmto lžím uvěřit. Proto jsem se rozhodla napsat své zkušenosti. Moje teta po amputaci nohy byla nejdříve ošetřována asi půl roku na domovince, kde byla služba 24 hodin denně, pak bydlela v jednopokojovém bytě a byla jí za úplatu poskytována pečovatelská i zdravotní služba. Často jsem ji navštěvovala a viděla někdy velmi těžkou a namáhavou práci pečovatelek, jejich přístup k seniorům. Přebalovat nebo koupat třeba stokilového nemocného seniora není jednoduché. A vykouzlit úsměv a pár utěšujících slov v takové situaci je doslova umění. Nikdy jsem se nesetkala se špatným přístupem personálu k těmto lidem, vlídné slovo a úsměv tam neschází. Mám již 12 let ve své péči dnes 90letou matku a 3x jsem využila odlehčovací službu, tj. pobyt matky na domovince. Bylo to z důvodu rekonstrukce bydlení a mé plánované operace. S důvěrou jsem matku svěřila do péče tohoto zařízení. Když jsem ji z domovinky odvážela domů, bylo až dojemné její loučení s personálem. Ale jsme všichni jen lidé, nemusí být vše bez problému, záleží jen na tom, jak se některé situace řeší. Někdo je řeší uváženě, někdo kolem sebe začne kopat a hledat chyby v ostatních a své zásadně neuznává. A tady je to jablko sváru. Nejlepší obrana je totiž útok. A proto se vracím k první větě mé reakce. Jen v posledních šesti letech byla v domě provedena výměna vstupních dveří za samootevírací na fotobuňku z důvodu průchodu seniorů na invalidních vozících nebo o francouzských holích, v bytech byly namontovány měřiče tepla, vybudovány bezbariérové koupelny pro dvě domovinky, byla provedena generální oprava nájezdové rampy, zastřešení nájezdové rampy a hlavního schodiště, byly vyměněny všechny poštovní schránky.
(Pokračování v příštím čísle)
Alena Pištěláková
„Tradiční muzikantský ples 2013“
Po letech jsem se setkal se svým kamarádem muzikantem, momentálně žijícím v Německu, se kterým jsme před hodně lety společně hrávali nejen v kopřivnické skupině ALFA. Vzpomínali jsme na staré hudební časy a domluvili se, že se letos potkáme na kopřivnickém Muzikantském plese. Tradičním! Poslechneme si kopřivnické kapely, pobavíme se, pozdravíme staré známé. Dlouholetá tradice těchto plesů totiž spočívala v tom, že na jedné akci se sešla spousta kopřivnických muzikantů a jejich známých, každý zahrál se svou kapelou, pak se sestavy promíchaly, došlo na improvizace, jam session. Fantastická nálada, pohoda, jediná možnost, kdy si muzikanti všech žánrů (folk, country, dechovka, big beat, taneční kapely) vyměňovali názory, zkušenosti i drby. Tak ta tradice vznikla a dlouho vydržela.
Časy se mění. Změnila se společnost, změnil se přístup k životu, změnila se hudba, změnila se úroveň muzikantů. Muzikantský ples přežil různá úskalí, kopřivničtí muzikanti stále hrají. Doma i ve světě, dobře i špatně, zadarmo i za peníze, ale hlavně s radostí!
Jaké bylo naše překvapení, když se v médiích objevil program Muzikantského plesu 2013! S odvolávkou na „tradici“, tentokrát ale pojatou jinak? Z pravidelného setkání muzikantů se najednou stane „Festival mnoha hudebních stylů“ (viz tisková zpráva města Kopřivnice z 15. 2. 2013). „Plný hrnec zábavy bude uvařen nejen pro všechny milovníky muziky. Zpěv, tanec i alkohol ... to vše v rozumném množství“ (viz web KDK).
Nerozumím. Netrvám na tradici, pokud se tato dostala někam mimo svůj původní záměr. Ale toto nemá s dřívější tradicí nic společného! Mezi jedenácti avizovanými účinkujícími letošního plesu budou čtyři kapely z Kopřivnice. Ostatní dorazí z Brna, Ostravy, Opavy, Frenštátu p. R., Příbora, dva DJ (DJ je muzikant? Proč na muzikantském plese musí být diskotéka?). Kopřivnické kapely hrávaly za symbolickou částku (kterou většinou na akci zanechaly). Že by bylo ekonomicky výhodnější zvát kapely odjinud? Máme s kamarádem muzikantem jasno. Na tento dopředu úspěšný Muzikantský ples 2013 (vyprodáno díky tradici během krátké doby) nepůjdeme. Tradice pro nás skončila.
Ivo Kunčar, dlouholetý kopřivnický muzikant
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce
UPOZORNĚNÍ
Vzhledem k narůstajícímu rozsahu a počtu příspěvků do rubriky „Dopisy čtenářů“ budou nově přijaté texty délkově omezeny. Důvodem omezení je možnost otištění příspěvků pokud možno v aktuálním čase. Uveřejňovány budou texty do rozsahu 35 normořádků s tolerancí + 2 řádky, tedy přibližně 2 100 znaků. V případě delších textů bude příspěvek po dohodě s autorem buďto rozdělen do více vydání KN, nebo zkrácen na stanovenou délku. V případě zájmu pro Vás máme připravenu také šablonu ve formátu doc, ve které je možné text v požadované délce napsat nebo upravit. Tuto šablonu Vám na požádání na e-mail kopr.noviny@koprivnice.cz rádi zašleme.
Redakce Kopřivnických novin
