Černá skládka



Nedokážu odhadnout stáří rozkládacího gauče, který již druhý týden míjím při cestě kolem domů č.p.1126 a 1127, ale živě si představuji, jaké nadšení vládlo v rodině, do které byl snad před 15 či 20 lety koupen.



Hurá, mají novou sedačku, všem se pochlubí, kde ji koupili, kolik stála, kdo jim s ní pomohl do třetího (nebo snad do šestého?) patra. Sloužila dobře, každý den na ní někdo seděl, večer, možná i odpoledne, určitě o víkendech, celé dny. A takový konec jí její majitelé připravili! Vyhodili ji ke kontejnerům v domnění, že snad ještě někomu poslouží.



Anebo z lenosti, dolů z třetího (nebo snad šestého?) patra to je jednodušší, ani nemuseli dávat pozor, že by ji poškodili. Co jim je po ní, vyhodí ji před dům, ke kontejnerům a tím to je pro ně vyřízeno. Platí přece roční poplatek za odpad (možná ale patří k dlužníkům, kdo ví?), a tak ať se teď stará někdo jiný. Jsou tu od toho lidé odvážející smetí z kontejnerů, ne?!



To je veliká chyba, každý je povinen si po sobě uklidit, pokud síly nestačí, požádá třeba tytéž kamarády, kteří pomáhali s gaučem nahoru, aby pomohli dolů, do sběrného dvora za Kopřivnicí. Tam s velkou radostí uloží opotřebovanou sedačku do patřičné sběrné vany, zdarma.



Pokud to vyřeší tím, že vynesou gauč před panelák, měli by dostat pokutu, aby mohli být odměněni lidé, kteří nad rámec svých povinností notně promoklý gauč odvezou, a zlikvidují tak další černou skládku ve městě.



L. Arabaszová



Věřte, nevěřte



Nakupujte, utrácejte! Nemáte peníze? Nevadí. Firma (nebo jak to nazvat) „Snadná půjčka“ Vám je poskytne. Na pravém místě jejich seznamu vhodných investic mají nákup „nemitosti“. Ač jsem ve slovníku českého jazyka hledala velmi bedlivě, toto slovo jsme tam nenašla a nevyskytuje se ani ve slovníku cizích slov.



No, pochopila jsem, že jde o nemovitosti. Jakou úroveň tito poskytovatelé snadných půjček asi mají, když si neuhlídají propagační letáčky, jimiž v hojné míře zásobují obyvatele nejen v Kopřivnici, ptám se? Odpověď je, že velmi pochybnou, proto se na ně vykašlete a nic si od nich nepůjčujte. Dobře uděláte.



Sylva Dobečková



Evropský den jazyků na ZŠ Alšova



Stejně jako v minulých letech se i v letošním roce konal na ZŠ Alšova v Kopřivnici „Den jazyků“. Termín padl na pátek 26. 9. 2008, což jsme uvítali, protože odpadlo klasické vyučování a tím i písemka z fyziky. Tak jsme se alespoň snažili vypracovat kvalitní projekt.



Asi týden před tímto termínem si každá třída z druhého stupně měla vylosovat dva a více států. Losování se setkalo s bouřlivým ohlasem, následovalo davové šílenství, neboť chtěl losovat téměř každý ze třídy. Panu učiteli lezly oči z důlků, protože asi ještě nikdy neviděl tolik rukou zvednutých nahoru a neslyšel najednou tolik výkřiků: „Já, já, já!“



Naše třída si vylosovala Albánii a Ukrajinu. Ostatní třídy Polsko, Litvu, Finsko, Španělsko, Bulharsko, Irsko, Belgii a další. Během týdne si každý nashromáždil různé informace a obrázky vybraných států.



V pátek pak dali všichni hlavy dohromady a začali vytvářet projekty. Využili jsme čisté balicí papíry, protože nám vyhovovala jejich velikost, a na ně jsme nalepili ke každé zemi fotky a popsali následující body:



Jakým způsobem se do dané země dopravit, popsat cestovní ruch, jaký je nejvhodnější měsíc pro cestování, zjistit podnebí aj.



V průběhu těchto prací se mohli někteří z nás přemístit do počítačové učebny a na internetu najít a vytisknout potřebná nebo chybějící fakta. Také jsme dostali možnost vyzkoušet si pracovat jako televizní a zpravodajský štáb, přičemž jsme si užili dost legrace, ale také podali jisté sportovní výkony, neboť jsme s kamerou běhali po škole, po schodech ze třídy do třídy a po kabinetech, kde jsme dělali reportáže a rozhovory s učiteli a žáky:



„Který jazyk se vám líbí a proč?“ „Líbí se mi nejvíce francouzština, protože je to takový jemný a romantický jazyk,“ odpověděl pan učitel Liberda.



Paní učitelky Škrabalové jsme se zeptali: „Víme, že učíte zeměpis. Čím jste přispěla ke dni jazyků?“ „Přichystala jsem atlasy a různé časopisy, pomohla jsem dětem vyhledávat informace.“



Po tom, co jsme vyzkoušeli učitele, následovalo prezentování projektů mezi třídami.



Nakonec se všechny práce ze všech tříd vystavily na nástěnkách v chodbě před hlavním vstupem. Nejdříve to vypadalo velmi chaoticky, protože se zdálo, že tam ani všechny projekty neumístíme. Jenže žáky práce velmi bavila, a tak po usilovné snaze bylo vystavení projektů úspěšně dokončeno.



Těšíme se zase na příští rok.



Gabriela Grünwaldová, IX. B