Hodnocení letního semestru Akademie třetího věku
Ve středu 21. května byl ukončen letní semestr již šestého ročníku Akademie třetího věku v Kopřivnici. Posluchačům bylo za jejich poctivou účast a práci na přednáškách předáno osvědčení o absolvování semestru.
Vzhledem k oslavám šedesátého výročí povýšení Kopřivnice na město a také pro zájem seniorů bylo do programu semestru zařazeno téma Historie Kopřivnice, které přednášel pan Jiří Tichánek. Místní historik se dějinám našeho města soustavně věnuje, o čemž svědčí nejen nedávno vydaná kniha o zřícenině hradu Šostýna, ale také mnoho dalších publikací, které pan Tichánek zpracoval a vydal. Posluchači si mohli prohlédnout nepřeberné množství fotografií, map a jiných materiálů, které se podařilo přednášejícímu za léta jeho mravenčí práce nashromáždit. Přednášky o Kopřivnici navštěvovalo 27 posluchačů, muži tvořili rovnou třetinu z nich, což je více než obvyklé.
Až z Olomouce k nám byl ochoten dojíždět další lektor, doktor Jaroslav Čihovský, přednášející sociologii na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého. O velkém zájmu o tuto společenskou vědu svědčí nejen počet přihlášených (přednášky absolvovalo 31 seniorů, kapacita tedy byla zcela naplněna), ale také dohoda s panem doktorem o pokračování v příštím roce. Absolventi se tedy budou moci těšit v letním semestru sedmého ročníku A3VK na lekci navazující na letošní téma.
V průběhu probíhajícího ročníku se již připravoval ten následující. Pro všechny zájemce o studium jsou opět připravena atraktivní témata, která budou v srpnu zveřejněna v místním tisku a kabelové televizi. Přihlášky budou k dispozici od 18. srpna v městské knihovně.
Lucie Kazlepková, Městská knihovna Kopřivnice
Rekonstrukce autobusového nádraží trochu jinak
Zpráva z 21. čísla Kopřivnických novin. Rekonstrukce autobusového nádraží začíná. Předpokládané ukončení rekonstrukce 31. října 2008. Nikdo se nepozastavil nad tím, že dodržení tohoto termínu předpokládá, že musí být vykáceno 50 ovocných stromů v krátké době, to je uprostřed vegetace. Nevadí to ani pracovníkům životního prostředí obecního úřadu. Naopak, benevolenci a nevyužitím svého práva nařídit kácení v době vegetačního klidu, jak je pravidlem, dali tomu své požehnání. Dominantním posláním tohoto úřadu je chránit přírodu.
Navštívil jsem pracovnici, která rozhodnutí o povolení kácení vydávala. Na mé námitky a dotaz, proč tak bylo rozhodnuto, odpověděla, že mi důvody nemusí sdělovat. V závěru se přece jen stačila vyjádřit, že to neměla jednoduché a byla pod tlakem.
O to sdílnější byl její přímý nadřízený. Snůška naivních, až hloupých zdůvodnění byla ukončena větou: „Vždyť by to do října nestačili realizovat.“ Proč úřad životní prostředí máte, aby chránil investory?“
Padesáti ovocným stromům bude zabráněno vydat letošní úrodu ovoce, na kterou mají nasazeno. Byla by poslední.
Pokládám to za vandalismus, ne-li zločin na přírodě. Těm, kteří mi oprávněně dávají otázku, proč jsem tyto ovocné stromy nebránil nesouhlasem vykoupení pozemku, odpovídám. Celý rok jsem svůj nesouhlas s výkupem zahrady vyjadřoval tím, že jsem odmítal jakékoli debaty na toto téma. Můj odpor nebyl zlomen vidinou nabytí značné sumy peněz. K obratu došlo po schůzce s architektem a jedním z místostarostů MÚ.
Bylo mi sděleno: „Vaše zahrada bude zachována. Výstavba obchodního centra a realizace rekonstrukce AN bude uskutečněna s jiným řešením.“ Plán mi byl předložen.
Řešení spočívá v tom, že prostor zahrady bude obklopen cestou, parkovišti a nástupišti AN. Jde o naprosté znehodnocení po všech stránkách. To snad pochopí každý.
Z finanční částky za výkup jsem zaplatil jako řádný občan daň z příjmu. Nemohu se vyrovnat s tím, že část daně bude využita mimo jiné na platy pracovníků, kteří asi nepochopili své poslání. Nemohu se ubránit dojmu, že to páchne korupcí.
Stanislav Pešat, již bývalý vlastník
Rekonstrukce autobusového nádraží trochu jinak
Aby mohla rekonstrukce autobusového nádraží být zahájena, bylo třeba uvolnit prostor na přilehlé zahradě, kterou investor vykoupil od soukromých vlastníků. Žádost o povolení kácení ovocných stromů byla podána v březnu tohoto roku. Úkolem orgánu ochrany přírody bylo, aby ve správním řízení posoudil, zda jsou dány důvody pro povolení kácení stromů. Při posuzování vycházel mj. z ustanovení zákona o ochraně přírody v oblasti ochrany dřevin, které uvádí povinnost jejich ochrany před poškozováním, ničením a před jejich kácením bez závažných důvodů.
Podle svého zjištění a v souladu se zákonem o ochraně přírody rozhodl takto:
- kácení stromů bylo povoleno s podmínkou, že je bude možné provést až po nabytí právní moci stavebního povolení a při zahájení prací na samotné realizaci záměru. Tato podmínka byla zvolena z hlediska maximální ochrany dřevin, aby tyto byly zachovány až do chvíle, než bude definitivně zřejmé, že k rekonstrukci autobusového nádraží skutečně dojde. Možnost kácení stromů i ve vegetačním období orgán ochrany přírody vzhledem k rozsahu a významu záměru připustil, což zákon o ochraně přírody umožňuje,
- za pokácení dřevin byla investorovi uložena povinnost provést náhradní výsadbu dřevin v prostoru zrekonstruovaných ploch a jejich bezprostředního okolí pro kompenzaci ekologické újmy způsobené pokácením ovocných stromů.
Tvrzení, že pracovníci odboru životního prostředí jsou pod tlakem, je pravdivé. Skutečně, denně musí kromě další práce vyřídit řadu žádostí, podnětů a požadavků občanů, podnikatelů, firem, institucí a dalších z celého správního obvodu, kteří ve většině případů požadují vyjádření ve velice krátkých termínech. Naopak tvrzení, že by mohlo jít o korupci, je zcela nepravdivé a nepodložené a odbor životního prostředí se proti tomu zásadně ohrazuje. Odbor životního prostředí
Jak jsem se „neopeřila“
Nejsem pták, nemám křídla ¬ i když bych je občas ocenila, a proto jsem poněkud vyjeveně zírala na svou známou, která mě při setkání na ulici jásavě oslovila: „Vy jste se ale opeřila!“ Vše jsem pochopila až po jejím vysvětlení, že sledovala vysílání Kabelové televize, kde mimo jiné zveřejnili výherce slosování vyplněných dotazníků ohledně sociálních služeb ve městě. Má výhra? Perličková lázeň! Takže „opeřit se“ znamená něco získat, obohatit se. Nemohla jsem uvěřit svému štěstí. Už jsem se viděla, jak si každý den lebedím v bublinkách, ke kterým jsem tak levně přišla. K odvozu zařízení jsem si najala svého známého s autem,¬ přece se s tím zařízením nebudu tahat pěšky. To jsem ovšem velmi předběhla událostem, jak se ukázalo.
V příslušném oddělení městského úřadu v Kopřivnici jsem obdržela svou výhru,¬ poukaz na jednu proceduru perličkové lázně v domě služeb. Auta skutečně potřeba nebylo, výhra se vešla do peněženky.
No, „neopeřila“ jsem se, ale lázeň byla moc příjemná, personál milý a vstřícný, voda perlila, takže se svou výhrou jsem byla naprosto spokojená. Opeřím se příště.
Sylva Dobečková
