Naši broučci a jejich sluníčka



Nejsem spisovatelka, ale teď si na ni budu chvíli hrát, protože se s vámi chci podělit o své pocity. Každý den vodíme našeho 4letého syna do MŠ na ulici Pionýrské. Jsou tady tři oddělení - Koťátka, Štěňátka a my Broučci. Je to dětský svět plný hraček, her, ale i lásky a něhy. Již při vstupu na vás dýchne příjemná atmosféra, kterou tady vytvářejí dvě sluníčka, jež tady neustále svítí. Jsou to naše paní učitelky Anička Dětská a Ivanka Černoušková.



Každý den jsme vítáni úsměvem a pohlazením, každý den je pro nás přichystaná teplá náruč a obejmutí.



Několikrát mi bylo dovoleno ve třídě posedět a koukat - já seděla, koukala a žasla. Ani jsem netušila, kam až sahá fantazie a vynalézavost “našich” učitelek, kam všude sahají jejich vědomosti, aby dokázaly odpovědět na desítky, ne-li stovky otázek našich zvídavých dětí. Nejednou jsem byla vtažena do jejich her, mohla jsem se zúčastnit jejich programu, jindy jsem jen tak přihlížela v duchu, blahopřála všem rodičům, kteří se pro tuto školku rozhodli.



Vždy jsem byla programem nadšena a uvnitř těla cítila strašně příjemný pocit. Poznala jsem, že je to to, co jsem si pro své dítě přála. Několikrát jsem chtěla něco říci - poděkovat či vyslovit kompliment, ale vždy jsem stála jako němá a nevydala ze sebe ani hlásku. Ale jak krásně se mi ze školky odcházelo! Každý rodič tady přivede jedno dítě, ale v součtu je to pěkná kopa dětských osobností. Každé je jiné a s každým se musí jinak. A tohle všechno tady zvládají na jedničku.



Už tušíte, proč jsem se pustila do psaní těchto řádků? Chci nejen poděkovat všem, kdo se podílí na tom, že “naše” školička je taková, jaká je - tedy plná pohody, radosti a ochoty udělat pro děti úplně vše, ale hlavně chci do celého světa vykřičet, že si strašně vaší práce vážím a smekám před vámi.



Takže díky moc a sviťte dál, Sluníčka naše!!!



P. S. Ke sluníčku patří krásná modrá obloha a tu vytváří Gábinka, Martička, Mirečka a Janička.



šťastný rodič B. Kociánová