Zahrádkářské odpady - mýty a skutečnost


Vznikem prvé zahrádkářské osady (ZO) ČZS „Osada 1“ v r. 1963 vznikla na tuto dobu i první ekologická řešení pro likvidaci zelených odpadů v místě vzniku jejich kompostováním, zarýváním do půdy, mulčováním a plísněmi napadené natě se spalovaly. Stejně si počínaly i další vznikající osady a jen minimum členů využilo „služeb“ některé z městských černých skládek. K obratu došlo po jejich likvidaci v r. 1998-9. Osadní samosprávy využily příznivé situace k převýchově svých černých ovcí k samoobslužné likvidaci rostlinných odpadů přímo v zahrádkách. Tak se i zbytek zahrádkářů naučil vlastním kompostem nahrazovat nedostupná chlévská hnojiva. Samoobslužný systém fungoval a zarámován do legislativního rámce ZO ve formě 11bodového závazku dvanácti osad z 12. 3. 2002 byl přijat vedením města jako protihodnota za upuštění od zpoplatnění zahrádkářských chat. Závazek přijatý jako Ekologický dodatek k osadním řádům stanovil povinnost rozvíjet dále beznákladový samoobslužný systém, předcházet obnovování černých skládek apod. Samoobslužný systém opřený o stovky nakoupených sekaček, kompostérů, drtičů větví a jiné mechanizace zcela vyloučil v r. 2002-5 potřebu odvozu zeleného odpadu a také se nic z osad neodváželo. V r. 2006 však namísto podpory této, v ČR ojedinělé zahrádkářské iniciativy, město neuváženě (doufám, že ne záměrně) narušilo beznákladový systém vnuceným svozem biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) z osad k dalšímu zpracování za vysoké náklady, s absurdním záměrem, „ať si to zahrádkáři zaplatí a kompost si mohou v příborské kompostárně koupit“.



Na této filosofii a na neznalosti pozitivního vývoje ZO vznikla 7. 12. 2006 městská vyhláška č. 3/2006 vyžadující od vlastníků ZCH poplatek 498 Kč. Negativní dopady tohoto rozhodnutí nelze vzhledem k omezeným možnostem KN rozvést. Zůstávají však nezodpovězené otázky: Proč město nerespektuje zákon č. 185/2001, jenž dává přednost likvidaci odpadu na místě jejich vzniku před jejích odvozem tak, jak to již léta provádí zahrádkáři? Proč město trvá na vnucovaném svozu BRKO ze zahrádkových osad, kde je problém jejich likvidace vyřešen, zatímco přistavované kontejnery využívá na úkor zahrádkářů prakticky celé město? Proč město neřeší problém likvidace zelených odpadů u rostoucího počtu okrasných zahrad rodinných domků, s nimiž si mnozí jejich vlastníci neví rady, a tak využívají svozové kontejnery?



Od třetího svozového kola již město nepřistavuje kontejnery k ZO1, kde samoobslužný systém likvidace BRKO funguje stoprocentně, a potvrdilo tak jeho účelnost a životnost. Lze tedy tento počin chápat jako prvý krok k uzavření partnerství města a zahrádkářů ve společné snaze o zlepšování životního prostředí nás všech?



Klos Oldřich, v zastoupení ZO 1-4



Město Kopřivnice stanovením systému svozu odpadů, resp. určením stabilních a mobilních míst k odkládání odpadů nebrání přednostnímu využívání odpadů podle zákona o odpadech, naopak doporučuje všem bioodpad kompostovat a zpětně využívat. Město má povinnost zajistit sběr komunálních odpadů (včetně bioodpadů) od občanů, kteří neumí nebo nemají možnost své odpady zpracovávat a využívat.



Pavlína Blahutová, odbor ŽPZ