K zamyšlení: „Pomáhat a chránit“

Ad causa neoprávněné (tedy protiprávní) vyplácení odměn):

(Dokončení z minulého čísla)

Proč jsem se rozhodl vyzvat občany k zamyšlení ke konání orgánů činných v trestním řízení ve svých povinnostech „pomáhat a chránit“!

Po přečtení této právní metodiky sami občané rozhodněte, zda jsem porušil slib, který jsem podpisem slíbil občanům jako zastupitel města Kopřivnice na ustavujícím Zastupitelstvu města Kopřivnice! Domníváte se, že si zasloužím popravu – vraždu oběšením, jak Vás občany vyzval na sociálních sítích před komunálními volbami kopřivnický občan pan Zdeněk Bergel. Vždy jsem se choval tak, jak se občan tohoto státu má chovat! Nebýt lhostejný k věcem veřejným! Stejně jsem se choval jako akcionář Tatry. Bohužel jsem prohrál. Na co jsem aktivně upozorňoval, se splnilo, byl jsem na to sám. Tatru jsme si nechali rozkrást! Zmizelo 8 miliard Kč. Tatra skončila bankrotem a byla vydražena v městě Chebu jako nějaký kravín za 176 milionů Kč! Tatra neměla být nikdy privatizována, Tatra byla rodinným stříbrem občanů Kopřivnice. Tatra byla zásobárnou řemesel. To vše už je jen vzpomínkou! Na základě těchto zkušeností jsem se rozhodl se svým kamarádem Aloisem Havlem, mistrem republiky a vicemistrem Evropy v autokrosu, vstoupit do komunální politiky, aby město Kopřivnice nedopadlo jako Tatra. Nikdy jsem této činnosti nelitoval. Jsem nekompromisní patriot a vždy jsem vyžadoval po všech poctivost a pracovitost. A toto budu vyžadovat od všech zastupitelů i dnes jako občan města Kopřivnice! Pokud zjistím, že si někdo neplní povinnosti a bere si to, co mu nepatří, podám znovu trestní oznámení! Toto jsou povinnosti všech občanů tohoto státu. Každá vláda vyzývá občany „nebuďte lhostejní k věcem veřejným!“. Vyplatí se nám to všem. Pokud nabudu přesvědčení znovu napsat článek, určitě tak učiním.

S pozdravem všem Kopřivničanům „Nebuďme lhostejní k věcem veřejným“

Váš spoluobčan Ivan Telařík

„How do you do, Kopřivnice?“

Tak to už tu jednou bylo – cizojazyčný text v českém veřejném prostoru, ovšem vedle textu v cizím jazyce byl uveřejněn i text v češtině. To aby bylo jasno všem – i těm, kteří cizí jazyk neznají.

Dnes se předpokládá, že všichni umí anglicky. Jak jinak si vysvětlit fakt, že na tak frekventovaném místě v Kopřivnici, jako je prostor mezi kulturním domem a Albertem je 6 rozměrných panelů s tímto anglickým textem: „We make cities smart and beautiful!“ Proč zde není aspoň jeden český ekvivalent, to jsem nepochopila.

Mám ráda ve věcech jasno, proto jsem dala dohromady své chabé středoškolské znalosti angličtiny a došla jsem k tomuto výsledku, který jsem si nechala u odborníků ověřit. My děláme (stavíme) města chytrá a krásná! Tak, teď to sdělení v češtině máme černé na bílém aspoň v novinách. Je to krásný slogan, teď to ještě naplnit realitou a úspěch presentovat nejen anglicky, ale i česky. Ještě pořád jsme v České republice a čeština je naším úředním jazykem.

Sylva Dobečková

Děvčata z pekárny a hokejové vzpomínky

Tentokrát jsem přišel pro svou oblíbenou dobrůtku nezvykle brzy. Ještě nebyly slevy. Pohledné a milé ženy za pultem se podivily a jedna mě přátelsky pohecovala: „Jste nějaký vyfešákovaný, že máte rande?“ S úsměvem na tváři rychle přemýšlím, co odpovědět. Nakonec ze mě vypadlo „Mám rande s hokejem!“

„Je jedno, s kým nebo čím,“ směje se prodavačka. Náš rozhovor zřejmě pobavil paní, která byla na řadě a zapomněla, co chtěla koupit.

Byl den před zahájením Mistrovství světa v ledním hokeji v Praze a Ostravě. Televize dávala vzpomínky hokejistů na pražská mistrovství. Spěchám domů si taky zavzpomínat. Stanislav Hlas

Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.