Jde to i takhle
Vážení představitelé města Kopřivnice,
jako každý rok, vlastně několikrát za rok, se nedobrovolně stávám pasivním účastníkem (pracuji z domova) sekání trávy ve městě. Bohužel, způsob sekání se v poslední době vyvinul do absolutní nadvlády motorových sekaček všeho druhu, ba i úklid chodníků se provádí fukarem poháněným spalovacím motorem. Jako technik si dokáži snadno spočítat, kolik hektolitrů benzínu se při každé seči spotřebuje a kolik škodlivých emisí se tím vyprodukuje. Ale snad ještě horší je ten hluk, který všechny ty stroje vytvářejí. V okolí mého bydliště (u školy Alšova) to trvá 3–5 dní, po které jsme jako obyvatelé tohoto prostoru vystaveni tomuto hluku. Používají se totiž téměř výhradně rotační sekačky, které jsou na vyšší trávu neefektivní, a musí tudíž jezdit velmi pomalu.
Už před několika lety jsem navrhoval, a dnes to dělám znovu, aby se alespoň prostory uzavřené vysokými panelovými domy sekaly ručně kosou. Ušetřilo by se spoustu spáleného benzínu, škodlivých emisí a hluku nejen pro občany Kopřivnice, ale i pro samotné sekáče.
Určitě by se zpočátku našlo pár lidí, kteří s kosou umí, a časem by se naučili další. Navíc kosení kosou je, nejen v Evropě, už nějaký čas zdravým trendem.
S pozdravem
Jaromír Vrtělka
Den dětí – Zahrada fantazie
Dne 2. 6. 2021 se školní zahrada Základní školy a Mateřské školy Motýlek proměnila v pohádkovou cestu plnou překvapení, kterou jsme věnovali našim dětem právě ke Dni dětí.
Celý dopolední program nám zahájilo divadélko EN-TEN-TÝKY, kde děti vtáhla do pohádky veverka Terka a myška Klárka a všichni si společně užili představení. Následoval krátký program lektora žonglování Jiřího Sadily, který se s námi podělil o své zkušenosti v oblasti SOCIAL CIRCUS ACTIVITIES, tzv. nový cirkus. Nejen že nám předvedl své žonglérské schopnosti, ale všechny děti a žáky aktivně zapojil do akce a žonglování si mohly samy vyzkoušet.
Celá školní zahrada byla jedna velká pohádková cesta, děti procházely připravená stanoviště po skupinkách a plnily úkoly spolu s pohádkovými postavami. Mohly se také nechat pomalovat bar-vičkami na obličej nebo si vytvořit hudební nástroj z papírové ruličky a s námořníkem si společně zazpívat písničku. Velké nadšení bylo z balónkového tvoření, kde si děti odnesly zvířátko vyrobené z balónku.
Na konci všechny čekalo sladké překvapení, které nám připravilo TESCO Kopřivnice, a tímto bychom hypermarketu TESCO rádi poděkovali. Velký dík patří i Revírní bratrské pokladně, která našim dětem a žákům k jejich svátku věnovala drobné dárky.
Chtěl bych také poděkovat všem pedagogickým pracovníkům a zaměstnancům školní jídelny, kteří se podíleli na přípravě a realizaci celé akce.
PhDr. et Mgr. Marek Poruba,
ředitel
Jak si tady žijete, polští kolegové?
Daleko za branami Tatry, v zahrádce místního pohostinství, sedíme u pěnivého moku. Pokračujeme v tradici mimopracovních setkání, tahle akce ovšem poněkud vybočila z řady předešlých.
Brzy jsme se odlepili ze židlí, a netrvalo dlouho, nasedáme do auta taxi-služby. Taxík s česko-slovensko-polskou osádkou objede kruháč a zamíří do mírného, táhlého stoupání. Polský kolega nás totiž pozval do svého příbytku. Obývá menší místnůstku, kde sice nemá televizi, ale spojení se světem mu obstarává internet. Opodál přes chodbu nás v jiném obydlí vítá jiný sympatický chlapík hovořící polsky. Hostitelé přichystali kávu, pití i drobné pohoštění, dobrou náladu i zábavu zpestřoval malý chlapec hrající si s míčem. Připadal jsem si jako v malém bytě u spokojené, šťastné rodinky, kde momentálně chybí jen hezká a hodná maminka.
Stanislav Hlas
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.