Pan učitel Cvíček a dva spolužáci
S jedním dávným spolužákem se potkávám na ulici, s druhým dokonce na pracovišti. Hovořili jsme o smutné události, náhlém úmrtí našeho učitele dějepisu, Ladislava Cvíčka. Černě orámovaná slova o jeho skonu zapůsobila jako blesk z modravého nebe. Z mysli se okamžitě vynořily vzpomínky na vyprávění o spisovatelích ve Vile Machů, na třídní srazy, kde s námi pobýval, i vzpomínky půlstoletí staré. Na školní léta na Základní škole Kopřivnice – Náměstí. My žáci jsme tiše seděli v lavicích a naslouchali výkladu, on kraloval za katedrou coby mladý pedagog. Vždyť byl jen o deset let starší. Provázel nás dějinami temného středověku, jak žili feudálové, šlechta a jak těžký život měli poddaní, nevolníci. Kdesi bylo napsáno, že ve středověku by nikdo z nás, současníků, nepřežil. Bezezbytku platilo známé latinské úsloví Homo homini lupus – Člověk člověku vlkem.
Historie, kterou vyučoval dějepisář pan magistr Ladislav Cvíček nesporně promlouvá i k dnešku, abychom si z ní vzali ponaučení my, lidé 20. a 21. století.
Stanislav Hlas
Hugo změnil adresu…
Ve čtvrtek 1. 4. 2021 přiletěl do Lubiny-Větřkovic posel jara, čáp Hugo. Navigace jej neomylně zavedla do míst, kde v loňském roce s partnerkou hnízdili. Delší dobu bezradně plachtil nad bývalým areálem zemědělského družstva a marně hledal své hnízdo na komínu. Komín byl totiž spolu s přilehlou budovou odstraněn. V těsné blízkosti byla sice připravena náhradní hnízdní podložka, ale tu Hugo nevyužil. K mému překvapení se ještě téhož dne odpoledne usadil na nedalekém, několik let opuštěném čapím hnízdu, na sloupu elektrického vedení nad autobusovou zastávkou Lubina-Točna. Hugo okamžitě začal s jeho opravou. Materiál na hnízdo sbíral na okolních zahradách. Byla radost pozorovat jak důstojně kráčí po zemi, sbírá větvičky a klacíky, jak s tímto nákladem v zobáku vzlétá, přistává na hnízdě a takto dopraveným materiálem hnízdo pečlivě upravuje.
Bohužel v noci z pondělí na úterý dne 6. 4. 2021 napadla souvislá vrstva sněhu. Hugo ještě ráno stál na hnízdě, čechral si peří a pozoroval sněhovou nadílku. Odpoledne začalo znovu sněžit a Hugo, jemuž sněhová nadílka evidentně nevyhovovala, raději odletěl.
Hugo se vrátil až 17. 4. 2021 i s partnerkou a společně pokračovali v úpravě hnízda. Zřejmě kvůli nepříznivému počasí odpoledne odletěli. Následně se Hugo objevil na hnízdě ještě v pondělí 26. 4. 2021 a ve čtvrtek 29. 4. 2021. V obou případech se zdržel jen krátce a z hnízda odletěl. Lze se domnívat, že důvodem odletu bylo opět nepříznivé počasí.
Trvalý přílet Huga s partnerkou jsem zaznamenal v neděli ráno 2. 5. 2021. Po příletu nejdříve postávali na hnízdě a pak se pustili do jeho finální úpravy. Nyní už jsou zahnízdění a těším se, až z hnízda začnou vykukovat bílé hlavičky jejich mláďat.
Pokud někdy půjdete kolem, postůjte chvíli, zvedněte svůj zrak a potěšte se pohledem na nádhernou čapí rodinku.
JUDr. Karel Matula
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
