Osudy Slováků v Česku

Bc. Marian Kálna slaví v únoru krásných 70! Přejeme mu hlavně hodně zdraví do dalších let. Byl jedním ze zakladatelů spolku a dlouholetý předseda. Narodil se v Košících, v krásné metropoli východu, kam se rád vrací. Vychutnává si chvíle u jezera Čaňa, také lidové tance, např. Čarnica. Táta byl mistrem stavební firmy, máma byla v domácnosti a starala se o děti. Byli tři, dva kluci a holka. Měl krásné dětství. Táta je s bratrem vedl ke sportu. Od šesti let hrál hokej až do nástupu na vojnu. Po absolvování ZŠ se vyučil strojním zámečníkem. Nastoupil do ČSAD, ale vojna ho zavála až na Šumavu. Po vojně se vrátil do Košic, kde ale zjistil, že jeho dívka už má jiného. Z trucu odjel na nábor do Havířova a nastoupil jako horník na důl ve Stonavě. Havířov mu ale přinesl lásku. Poznal tam svou manželku Marii. Byla z toho svatba, narodila se jim dcerka. Protože manželka pochází z Kopřivnice, tak se přestěhovali tam. Spojení do práce bylo špatné, tak přestoupil na ostravský důl. Postupně se vypracoval až na četaře u báňských záchranářů a později byl zvolen za předsedu odborové organizace. Narodila se jim druhá dcera a on svou pílí a neustálým studiem získal čím dál vyšší pozice v zaměstnání. Ani brzký starobní důchod nezastavil jeho pracovní aktivity. Stal se provozním ředitelem Katolické besedy v Kopřivnici. Tady se začala odvíjet jako pomyslná nit jeho činnosti coby organizátora sdružujícího zdejší Slováky. Bylo to na podnět p. Jozefa Černého, který přišel za ním s nápadem, že je tady mnoho Slováků, zda by nebylo možné založit spolek. Založili občanské sdružení, stal se předsedou. Podařilo se mu získat dotaci od MÚ v Kopřivnici na kulturu. Byli nadšení ze slovenských lidových souborů a divadel. Rodina se rozrostla o tři vnoučátka. Práce je jeho koníčkem, pořád pracuje v bezpečnostní agentuře jako manažer. Rád sportuje, vyhrává např. na bowlingových turnajích. Zajistil putovní pohár a z radosti z vítězství ho plnil pro všechny šampaňským. Každý po jistém čase potřebuje změnu. Cítil, že nic nové pro spolek už nepřinese. Zůstal ale dál řadovým členem, díky němu jedeme dál. Patří se poděkovat!

S úctou

Anna Janíková

za Obec Slováků

Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.