Jak Alička prodávala na bleším trhu
Jmenovala se Alice, ale říkali jí Alička. Byla taková zvláštní a jiná. Nenápadná, drobná očka za kulatými skly, širší ústa a uzounká ramena. Pomatuji si ji z dřívějších blešáků, když prodávala s maminkou.
Přes svůj handicap si jako prodejkyně počínala zdatně, uměla komunikovat s lidmi i spočítat peníze. Uměla se smát a lidé ji měli moc rádi.
Jako předtím si i tentokrát od ní něco koupím. Alička v nabídce měla také barevné šály pro ženy. „Jsou hezké, ale já doma žádnou ženu nemám,“ utrousil jsem v legraci. „No, to je blbý,“ zamyslela se žertem Alička. Po chvilce úvah, koho obdarovat, jsem se pro jeden doplněk dámského ošacení rozhodl. Oba jsme byli šťastní, potěšili se navzájem. Alička prodala, já nakoupil, podali jsme si ruce a řekli na shledanou. Viděl jsem, že lidé se zdravotním znevýhodněním, jaké má Alička, jsou příjemní, přátelští, mají šlechetná srdce a myslí na ostatní. Je to moc dobře, a proto se i na Aličku budu těšit na stejné akci v kopřivnickém Katolickém domě na jaře příštího roku.
Stanislav Hlas
Haló, tady je Obec Slováků v Kopřivnici
Náš spolek je spolkem sice starších lidí, ale snažíme se nebýt uzavření ve svém světě, chceme být aktivní i ve vyšším věku. Tak trochu sportujeme dle možností (bowling, minigolf), trošku kultury užijeme (Jánošíkův dukát – folklorní festival v Rož- nově), něco málo pro nové poznatky uděláme (besedy). Rádi se vracíme na rodné Slovensko, organizujeme předvánoční setkání apod. Letos jsme předali osobní medaile na bowlingu, pokochali se krásou krojů, tance a zpěvu na folklorním festivalu, byli v Žilině na Staroměstských slavnostech. Pobesedovali s p. Mgr. Karlem Kočišem o partnerských městech Kopřivnice, přibyly totiž nově Bánovce nad Bebravou ze Slovenské republiky. Taky jsme se sešli o prázdninách v přírodě, opekli párky a zazpívali u harmoniky. Členové výboru navštívili tzv. Dětské centrum, kde je Základní a Mateřská škola Motýlek, pro děti s vícero vadami. Pracuje tam naše členka, a tak jsme přijali její pozvání. Byli jsme uneseni barvami tříd, malbami na stěnách, výkresy dětí apod. Funguje to už 26 let a rodiče jsou spokojeni. Je to náročná práce, ale zajímavá. Na poslední akci Motýlka v kulturním domě byly i děti ze Slovenska. Byly vděčny, že mohly přijít taky. Na závěr roku, na Mikuláše, to bylo tzv. předvánoční posezení. Akce, která je snad nejoblíbenější. Sváteční atmosféru doplnily nazdobené stoly, napečené koláčky, perníčky a škvarkové pagáčky. K tomu Mikuláš s čerticí, no, nemělo to chybu! Též hudba k tanci byla, kulturní program, ale hlavně – vzájemná společnost lidí, kteří mají k sobě blízko. Že máme dveře pořád otevřené novým členům, svědčí i návštěva dalšího krajana na večírku. Přejeme všem našim členům, ale i příznivcům, aby tento adventní čas byl plný vzájemné lásky, pochopení, obětavosti a pokory.
Anna Janíková
za OS v Kopřivnici
THARA DC Kopřivnice na World Dance Championship
Světová taneční soutěž federace WADF se konala od 17. do 23. listopadu a zúčastnilo se jí více než dva a půl tisíce tanečníků a tanečnic z 19 zemí světa v různých tanečních formách i věkových kategoriích. Je to vždy přehlídka toho nejlepšího z tanečních škol, kterých letos přijelo 139. Nejpočetnější výpravou byly školy české s počtem 64, jež profitovaly z výhody domácího prostředí. Tradičně mají silné zastoupení školy z Polska a Ruska, ale i z Ukrajiny, Kazachstánu. Přijeli tanečníci z Itálie, Německa, Maďarska, Francie, Slovenska, Švédska a Finska. Novou zemí pro tento rok bylo Řecko. Jejich výkony hodnotila mezinárodní padesátičlenná porota složená z tanečních mistrů a profesionálních tanečníků.
Kopřivnická taneční skupina THARA letos mimořádně zabodovala téměř ve všech přihlášených disciplínách. Vítězné poháry obdržela nejen za orientální show Jako z pohádek, ale i za step Vzpomínka na Majkla, jakož i flamencovou Habaneru na hudbu z opery Carmen. Zlato obdrželo rovněž duo z muzikálu Kočky. Sólové disciplíny již byly úspěšné pouze ve stepu za vítěznou choreografii Zpívání v dešti Mirky Břuskové a další sólo tančila Natálie Hruškovská, která vytancovala 4. umístění v oriental clasik disciplíně.
Sedm dní od 9 do 21 hodin se tančilo ve třech sálech komplexu Babylon. Každý den bylo připraveno předávání cen s krásným programem a atmosférou, a zatančila i porota. Kopřivničtí tanečníci si tedy z Liberce neodvezli jen poháry a medaile, ale i nezapomenutelné zážitky.
Děkujeme všem zúčastněným a rovněž i městu Kopřivnice za příspěvek na reprezentaci. Fotografie a diplomy jsou k vidění v galerii na www.tcrelax.cz
Mirka Břusková
za Taneční centrum Relax, z.s.
Skauti u kopřivnických seniorů opět zabodovali
Stále častěji v té naší české kotlině slyšíme slovo demence. A tak zatímco současná lékařská věda nás seniory 65+ již odepsala a za úspěch je považováno zpomalení této zákeřné nemoci, nezbývá nám, než abychom si pomohli sami.
Naše nevyslovené přání: „Nechceme trpět demencí, chceme zdravě stárnout“ bylo patrně pro skauty impulsem, aby ve spolupráci s městem pro nás pod příznačným názvem „mozkocvična“ připravili 3 dvouhodinové lekce, ve kterých jsme se mnohé dozvěděli a vyzkoušeli si, jak se lze v každodenním životě bez pomoci prášků s tímto problémem poprat. V příjemném prostředí skautského centra Vanaivan to bylo pro nás poučné i motivující.
A protože díky skautům mnozí přiměřeným způsobem ovládáme moderní techniku, dověděli jsme se rovněž, jak nám může v tomto nelehkém boji pomoci chytrý telefon a internet.
Abychom nezapomněli – děkujeme především skautkám Daně Žambochové a Radce Rydlové a doporučujeme: opakovat, opakovat, opakovat.
senior Tonda (Vurst)
se souhlasem přítomných
Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.
