Rekonstrukce hřbitova

Na přelomu října a listopadu, v období lidově zvaném Dušičky, bývá návštěvnost hřbitovů největší. Většina návštěvníků toho kopřivnického si určitě všimla proměny, kterou prošel v tomto roce. Završily se tím několikaleté požadavky návštěvníků hřbitova na opravu komunikací a odstranění neestetické zeleně a starých stromů, které se staly nebezpečnými jak narušováním povrchu chodníků, tak pády větví, zvláště v zimním období. Vedení města byla doručena i petice členů místní Asociace zdravotně postižených se stejnými požadavky. A ani to nebylo důvodem k řešení neudržitelného stavu hřbitova. Až teprve iniciativa místostarosty Stanislava Šimíčka a ředitele Slumeka Ing. Vladimíra Pustky pohnula s dosavadním stavem. Místostarostovi Šimíčkovi se podařilo přesvědčit většinu zastupitelů, aby schválili zařazení rekonstrukce hřbitova do rozpočtu, Ing. Pustka pak zajistil zpracování projektu na novou podobu hřbitova. Tam ale vznikl takřka neřešitelný problém, kdy správce zeleně z odboru životního prostředí městského úřadu byl zásadně proti odstranění starých a nebezpečných stromů. Ten, věrný zásadám zelených, že chroust má přednost před člověkem, nebyl ochoten ke kompromisu. Až přizvaný nezávislý znalec svým vyjádřením přesvědčil většinu z vedení města ke schválení odstranění starých a nebezpečných stromů.

Tím byl nastartován proces rekonstrukce. Realizací byla pověřena firma Slumeko, ačkoliv nepředložila nejlevnější nabídku. Nejlevnější obyčejně neznamená nejlepší, což se v praxi mnohokrát potvrdilo. Firma Slumeko svůj úkol splnila jak v požadované kvalitě, tak i termínu. Tímto bych chtěl doporučit vedení města, aby při dalším zadávání městských zakázek postupovali podobně jako při té se hřbitovem. V případě jakéhokoliv problému s kvalitou nebo termínem jde firmu Slumeko snadno přinutit k nápravě, kdežto u externích firem to bývá často problém.

Mnoho obyvatel našeho města kladně hodnotí výsledek rekonstrukce hřbitova. Za všechny bych chtěl závěrem vyjádřit poděkování hlavním „hybatelům“ akce, to jest místostarostovi Stanislavu Šimíčkovi a řediteli firmy Slumeko Ing. Vladimíru Pustkovi.

Josef Čabla



Oslava sametu mýma očima a ušima

Neděle 17. 11. 2019, nad Kopřivnicí se pomalu stmívá a městem pochoduje průvod v rámci oslav 30. výročí sametové revoluce. Lidem v rukou září lampiony a svíčky, v průvodu jsou i malinké děti v kočárcích, které ještě nemohou vědět, co a proč se tady koná. Ale jednou se o velkých událostech našich dějin budou učit ve škole. A zatímco se od sadu E. Beneše ozývá písnička Karla Kryla, na náměstí T.G.M. k lidem promlouvají osobnosti místního veřejného života. Pan Cvíček, paní Rysová i další. Hovoří se o svobodě a lidských vlastnostech záporných, kladných. O závisti, lakotě, toleranci a posléze krásná slova pana Cvíčka o lásce, která je nejkrásnějším lidským citem. Najednou zazněla výzva, že shromáždění je nepovolené. Zahlédnu dvě vozidla VB. Člověka by až zamrazilo v zádech. Kdysi hrozba obuškem, ten večer jen vtipná recese na dobu dávno minulou.

Stanislav Hlas



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.