Jak se Žeňa učil česky

Jevgenij je milý, příjemný pán, čtyřicátník. Jeden z ukrajinských pracovníků v naší firmě. Při jedné práci jsme se velmi sblížili. Bylo však potřeba prolomit jazykovou bariéru. Z ruštiny ze základní školy si pamatuji jen převelice málo. Nabízím Žeňovi i angličtinu nebo němčinu, on ale odmítá. Pak projevil zájem naučit se něco česky. Veliký Jan Ámos Komenský napsal spis Škola hrou. Učení má být především zábavné. A tak jsme si hráli a bavili se. Žeňa si osvojil jednu ze společenských frází, a když jsme se sešli v práci, přivítali se hezky česky. Pracovní pobyt mu skončí a odcestuje na Ukrajinu. Chtěl by si dopisovat, ale musel jsem jej zklamat. Napsat dopis v ruštině je nad mé síly.

V nějaké knížce byla věta: Dobré znalosti cizích jazyků mohou přispět k porozumění mezi národy. Jistě je to pravda a tím víc si člověk uvědomí, jak málo je zná. Jevgenij se nechal slyšet, že by se k nám rád někdy vrátil. V Kopřivnici se mu líbí, to místního patriota potěší. Stanislav Hlas



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.