Střípky z Větřkovické přehrady

Přišla tropická vedra a udělat si výlet k vodě je nejlepší nápad. Kam a proč? Určitě na přehradu Větřkovice. Chodím tam již bezmála třicet let a navíc jsem byl velmi zvědav na nové zázemí pro rekreanty, o němž psaly noviny. Uvítal mě hezký, stylový domeček s nabídkou nápojů a teplých jídel. V nohou mám už pěkných pár kilometrů a v ústech sucho, proto využiji služeb zbrusu nového bufetu na Hrázi. Pivečko je jako křen a pomalu se vydávám dlouhou cestičkou podél hráze. Pozoruji, jak si lidé užívají dne, jenž má být podle meteorologů nejteplejším.

Proplétám se lesíkem a poté vstupuji do království naturistů. Hrával se zde volejbal, momentálně tu nemají síť a nejsou hráči.

„Už balíte?“ zeptal se kdosi štíhlého, do hněda opáleného muže s šedivými vousy. „Jsem tady od božího rána!“ Pán si to užil dokonale. Schyluje se k podvečeru, sluneční paprsky se jiskřivě odrážejí od vodní hladiny. Lidé se noří do mokrého živlu, někdo naopak jde z vody na břeh, aby mohl oschnout a třeba se už taky nachystat na cestu domů. KIídek a velká pohoda, jaká na zdejší nuda pláži panuje po celou dobu její historie, která se v příštím roce završí na rovné tři desítky let.

Stanislav Hlas

Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.