Revitalizace centra města ne 35 mil. Kč, ale cca 120 mil. Kč

(Dokončení z minulého čísla)

Pravděpodobná skutečnost realizace:

85 mil. Kč – realizace podle studie p. ing. Mrvy a projektové realizační dokumentace,

35 mil. Kč – řešení – realizace nepředpokládaných nákladů.

Občané si přejí krásné centrum, ale i objektivní a reálné informace.

L. Pargač



Podšostýnské rozjímání 6

Staré záhumení. Znám je již dávno - od svých dětských let. Cestu, která se vine jako dlouhý had přívětivou krajinou.

Pahorkatinou poblíž potoka Kopřivničky, Červeným kamenem a půvabnou Bílou horou. Zdá se, že jeho půvab nějak nepatří do dnešního moderního města plného šedivých panelových domů. Dovedu si představit, s jakým půvabem by se vyjímala na bílých plochách domů svěží zeleň popínavek. Podle názoru lidí, kteří přejí zeleni, jakým je náš známý spisovatel a obdivovatel přírody pan doktor Václav Větvička, je prý břečťan popínavý (Hedera helix) tou rostlinou nejvhodnější a je prý dokonce i „ symbolem přátelství“. Neničí omítky domů a chrání je před horkým letním sluncem. Ze zkušenosti našeho domku dávám mu zcela za pravdu.

Proto, když procházím jednou z nejstarších cest našeho města, vidím řadu domů, domků i dřevěných domečků, dokonale se hodící do této části města a tvořící její duši. Vzpomínám na drobné domky s otevřenými dveřmi chlévů, cítím stáje s dobytkem, trpělivě čekající povozy, a drobnou, pobíhající drůbež. Dnes už jen ti starší umí vysvětlit těm mladým – cože to vlastně je to „záhumní“. Půvab prostoru za domem, místa mezi Bílou horou a Šostýnem, spolu s typickými jmény jeho obyvatel – jako všech těch Pikulíků, Klimíčků, Boháčů, Rašků a Janotků, ale i jiných kopřivnických obyvatel. Jejich blízké okolí s řadou půvabných domků, malých zahrádek plných stromů, květin i léčivek.

Pro mne snad už navždy zůstává tím nejzajímavějším dům této části - zvaný jako „fojtství“. Fojt – jinak rychtář (jeho název pochází z němčiny) – v minulosti obýval tento dům. Bývaly to stavby velkých rozměrů, s šindelovou střechou a malými okénky. Tyto stavby prý pocházejí z dílen valašského tesařství.

Jako školačka jsem měla možnost navštívit rozlehlý dům se svojí spolužačkou a poznat její rodinu, která tenkrát obývala budovu kopřivnického fojtství. Rozhlédnout se rozlehlou kuchyní s velikými, teplými kamny, velikou dřevěnou almárkou s visícími svazky česneků byl pro mne tenkrát velkým zážitkem.

(Pokračování v příštím čísle)

Věra Horáková



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.