Na sluneční straně, aneb Musíte si přivstat.

(Dokončení z minulého čísla)

A víte, že celá včelí alchymie pracuje podle tajemných znaků? Včela průzkumnice svýma nohama dává všem ostatním v úle najevo, kde a jak daleko je potrava. Znalci o ní říkají, že „tančí rumbu“.

Hrst krásy a moudrostí přednesl nedávno ve svém časoranním rozhlasovém pořadu trvajícím již od roku 2001 v tichu rozhlasového studia známý obdivovatel nejen včel, ale i všeho zeleného v přírodě, známý český botanik - pan doktor Václav Větvička. Sám o sobě na obalu jedné ze svých mnoha knížek, ve kterých si ráda čítám, říká: „Nedělal jsem to zbytečně? Je možné, aby v tak nekřesťanskou ranní hodinu byl vedle ptačího kůru ještě jiný tvor vzhůru?“

A považte, najdou se tací, stejně jako já, když s nadšením naslouchám jeho krásným nedělním výkladům již několik let a na které se pokaždé těším. Dovídám se v něm, co v sobě skrývá tenká nitka stékajícího medu a jaké že je to vlastně tajemství, že med se nekazí.

A to nejlepší nakonec. Víte, že máme v rodině to štěstí, že „umění dělat se včelami“ převzal po svém dědovi náš vnuk? Zpočátku projevoval svůj zájem o včelaření jen „dětsky“ a zcela nenápadně a spíše jen tak zpovzdálí. Dědovy celoživotní poznatky i „včelařská moudra“ však pečlivě ukládal do svých mozkových záhybů. Na počátku to bylo jen „otvírání rámků“, obsluha nového medometu s elektrickým pohonem. Nyní již téměř samostatná práce při vybírání medu, práce při léčení včel a příprava jejich obyvatelek na blížící se zimu i úprava okolí okolo nově pořízených úlů. A tak se stalo, že Šimonova spolupráce se svým dědou je k naší radosti již zcela viditelná.

Užívejme si krás léta dříve, než se na naše zápraží bude potichu vkrádat tichý stesk podzimu.

V. Horáková



Poděkování

Ráda bych prostřednictvím Vaší redakce poděkovala za velmi dobrý nápad ohledně umístění nových houpaček pro děti pod názvem "VRAŤME DĚTI DO PARKU" a velmi zajímavou a konstruktivní prezentaci této myšlenky, kterou uváděl Stanislav Šimíček. V Kopřivnici sice máme velká dětská hřiště, ale ne vždy a pro všechny jsou vzdálenostně dostupné. Jelikož před nedávnem jsme byli svědky odstranění všech starých houpaček a kolotočů, velmi jsme proto přivítali tento pilotní projekt a velkou naději, že budeme moci znovu trávit čas s dětmi v malých krásných zákoutích našeho města jako dřív.

Ještě jednou děkuji nejen za sebe, ale také za mnoho rodičů a hlavně děti, kteří se již těší na nové houpačky.

Michaela Kylhofová

Kopřivnice



Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.