Alois Havel – jak ho mnozí znali…

Vám, co ho znali „jen“ jako závodníka, se vybaví hřmot motoru kdesi ve fabrice při tréninku nebo v televizi, v závodě. Některé z Vás přimělo i k výletům na ony závody, když byly právě v Čechách.

Vám, co ho znali „nejen“ jako závodníka, se vybaví mechanik, konstruktér, řidič, spolupracovník. Poznali jste člověka, který Vás ohromil pracovitostí, zápalem, vytrvalostí, ale také přímým, mnohdy prostořekým vystupováním. Pro někoho vzor, pro jiné frajer. Někoho inspiroval, někoho možná urazil.

Vám, co ho znali ale „nejlíp“, si pamatujete velmi dobře. Měl své desatero, které ani tak nehlásal, jako se jím řídil. Nevěřil na štěstí a smůlu. Uznával jen dobře nebo špatně odvedenou práci. Mimo jiné pronesl „viníka najdeš v zrcadle“ nebo „nečekej vděk za svou práci, vždyť Husa jsme uznali až za pět set let!“. Těmito a dalšími zásadami, které není třeba všechny jmenovat, se řídil i v běžném životě.

Vám, co si myslíte, že jste ho „znali“. Ne, takto se nechoval frajer, tak žil normální člověk, zkrátka kamarád.

Za kamarády, kteří na Lojzka vzpomínají: Dalibor Pařil

Názory publikované v textu nemusejí být v souladu s názory redakce.